Předposlední zářijový víkend se v portugalském Lisabonu konalo mistrovství světa v Aeropressu. Za Česko se soutěže účastnil Jirka Chábera, novinář a kávový nadšenec, který na českém národním šampionátu porazil profesionální baristy i majitele kaváren a pražíren.
Když byl ještě Jirka můj spolužák na vysoké škole, nikdy na mě nepůsobil jako někdo, kdo si dá extra záležet na chuti kafe. Bez řečí se mnou šel do amerického kavárenského řetězce i do kavárny s 'výběrovkou'. Občas si dal kafe s mlékem a občas bez, nikdy jsem od něj nedostala přednášku o tom, že se cappuccino odpoledne nepije. Proto mě překvapilo, když jsme nastoupili společně do první práce v médiích, kolik času ráno tráví v kuchyňce přípravou vodové černé kávy a že v batohu kromě notebooku nosí ruční mlýnek, váhu, filtry, prapodivnou plastovou trubku a téměř každý den jiný sáček drahých výběrových zrnek z pražíren, jejichž jména jsem nikdy neslyšela.
Jirka nikdy nepracoval v kavárně nebo v pražírně a k latté artu má nejblíž skrz přítelkyni Aničku, která v jedné staroboleslavské kavárně pracuje. Když se proto v říjnu 2022 přihlásil na Mistrovství České republiky v Aeropressu, musela jsem se jít podívat, jak mu to půjde. Ten rok vypadl hned v prvním kole. V roce 2023 se ale přihlásil znovu a skončil rovnou na celkovém druhém místě.
„Loni mistrovství předcházela regionální kola. Vypravil jsem se proto do Brna, kde jsem celé regionální kolo vyhrál. Brňáci museli mít radost, že jim tam Pražák dojel vyhrát regionální kolo,“ popisuje Jirka s úsměvem. „Po Brnu jsme s přítelkyní měli naplánovaný výlet do Vídně, ale po cestě jsem ztratil peněženku s občankou, takže jsem celou tu výhru prosmutnil tím, že jsem zablokovával karty a řešil nové doklady,“ dodává.
„Cenou útěchy mi mohla být kvalifikace na celorepublikové kolo, které probíhalo v pražských Nuslích, kde jsem nakonec skončil na druhém místě,“ vzpomíná Jirka. Jen o kousek mu tak utekl výlet do Austrálie, kde probíhalo mistrovství světa v roce 2023. „Letos jsem regionální kolo v Pardubicích sice nevyhrál, ale postoupil jsem do semifinále, což mi umožnilo účastnit se mistrovství v Liberci a tam se zadařilo a vyhrál jsem,“ popisuje Jirka letošní postup na špičku českých aeropressařů. Výherce se letos kvalifikoval na světový šampionát právě do Portugalska.
Aeropress je v komunitě milovníků kávy vnímán jako okrajový, punkový a především zábavný způsob přípravy kávy. Soutěž se na všech úrovních nese v přátelském duchu, jde hlavně o kamarádství a zážitky.
I přesto se ale aeropressových soutěží účastní hlavně lidé, kteří se prací v kavárnách nebo pražírnách živí. Amatérů jako je Jirka je v takových soutěžích pomálu. „Je nás málo. Několik jich tam samozřejmě je. Ale rozdíl mezi baristou a člověkem, který si dělá kávu doma jen tak pro radost, ale poctivě a pečlivě, se u Aeropressu vlastně stejně smývá,“ vysvětluje Jirka, proč mohou amatéři, jako je on, uspět mezi kávovými profíky. „To je na Aeropressu to hezký, nevyžaduje to nějaký extra velký know-how, hodně zkušeností nebo drahé vybavení,“ dodává.
I přesto mi to ale nedá. Je přece potřeba rozumět pražení, rozumět tomu, jak zrnko pouští jednotlivé chutě, jaký vliv na výsledný šálek má jaká metoda. V tom ohledu musí mít výhodu ti, kteří denně přichází do kontaktu s různými technikami přípravy kávy, různými typy pražení. Na rozdíl od Jirky, který ráno v kancelářské kuchyňce tráví půl hodiny přípravou kávy a povídáním si s kolegy. „Tak není to půlhodina, to bych chtěl uvést na pravou míru, to neříkejte mým nadřízeným. Stíhám to v rámci limitu 5 minut, jako na soutěžích,“ směje se Jirka. „Je pravda, že určitou znalost kafe člověk mít musí. I v Portugalsku byla valná většina reprezentantů ti, kteří se kávě věnují profesionálně. Ale pořád, když to kafe máš rád a věnuješ se každý den pár minut tomu, že se zamyslíš nad tím, jaký kafe máš doma a na jaký šálek kávy máš chuť, tak se můžeš dostat i mistrovství světa,“ krčí rameny mladý novinář.
„K tomu, aby se člověk v Aeropressu zdokonalil stačí vlastnit jen pár věcí. Nejdražší je asi mlýnek. Soutěžení je ale v tomhle ohledu tak přátelské, že si soutěžící často vybavení vzájemně půjčují,“ popisuje Jirka. „Když jsem jel minulý rok do Brna, tak jsem výsledné kafe tlačil do hrníčku po babičce a z toho jsem pak výslednou kávu přeléval do soutěžního šálku pro porotce. A když to tehdy viděl Bronislav Pražák, zakladatel liberecké pražírny Nordbeans, tak mi daroval svojí profesionální skleněnou nádobku, protože jich měl několik,“ vysvětluje Jirka, v jak přátelském duchu se soutěže nesou. Do sklenice od Bronislava mimochodem tlačí kafe dodnes.
Letos se celé soutěže účastnilo bezmála 6 tisíc soutěžících z 64 zemích světa. Jirka se do Lisabonu vypravil i s přítelkyní Aničkou a byť si podle svých slov víkend v Portugalsku užil, vypadnul už v prvním kole. Za neúspěch to ale nepovažuje. „Úspěch byl se tam jen dostat. A to nám všem organizátoři opakovali v Lisabonu od začátku a v průběhu celé soutěže. Opakovali nám všem, že jsme vlastně všichni vítězové a že si máme užít, že tam jsme. A to, že jeden z nás si odnese hlavní cenu, je jen přidaný bonus,“ popisuje Jirka. Přátelská atmosféra, která je v regionálních kolech, na mistrovství světa nemizí. Naopak, je podle Jirky ještě intenzivnější. Jirka s úsměvem popisuje, jak se v přípravné místnosti, kterou měli v Lisabonu soutěžící k dispozici, neustále mluvilo. Reprezentanti sdíleli svoje recepty, zážitky i emoce.
Přesné recepty si ale soutěžící až do svého kola nechávají pro sebe. Rozdíly v chutích jsou sice znatelné, ale tkví v detailech. Všichni mají stejnou kávu, 5 minut a jen několik nástrojů jak ovlivnit výslednou chuť soutěžního kafe. Může vůbec amatér poznat rozdíl? „Ten rozdíl pozná kdekdo. To si můžeš zkusit doma. Kdybys to kafe nalmela na jemno, nechala ho stát ve vodě 10 minut a pak ho pila studený, tak bude hrozně kyselý,“ vysvětluje mi trpělivě Jirka. „Naopak, když to přeženu a to kafe nenameleš vůbec a namočíš zrnka jen do horký vody, tak to bude slabý a nebude to ani chutnat jako kafe. Takže ta škála chutí je široká. Já si myslím, že tomu strašně škodí to, že to je kafe,“ zamýšlí se. „Kdyby se tomu neříkalo kafe a byl to jen horký nápoj, tak široká veřejnost začne úplně jinak vnímat chutě a vůně, který ten nápoj v sobě má. Ale my, a asi to platí i jinde, máme naučený, že kafe chutná a voní nějak a prodává se v obchodě už nalmetý a třeba konkrétně v Česku se dají dvě lžičky kafe do hrnku, pak se to zaleje a je to ten turek, jak ho všichni známe. A tohle prostě ten turek neni. Může to vonět úplně jinak, než jsme u klasickýho kafe zvyklí. A přitom to právě s tim klasickým 'kafem' porovnáváme. Ten rozdíl si myslím pozná každý. Kdybych před tebe postavil tři různý šálky toho stejného kafe, ale každý by bylo připravený dramaticky jinak, tak to poznáš,“ ujišťuje mě Jirka.
Letošní mistr České republiky mi i prozradil, na co se letos snažil soustředit. „V soutěži porotci ten hrnek ochutnávají jako klasické kafe. Když před ně postavím studené kafe, tak jim prostě z principu nebude chutnat, protože bude studený. Když před ně postavím vroucí kafe, tak si spálí pusu. Takže jsem se soustředil na vychytání té správné teploty, aby porotci opravdu ochutnávali ty chutě, které chci. Často porotci, protože jsou to experti a expertky, nechají šálek ještě trochu vychladnout, aby zjistili, jaké další chutě změnou teploty nápoj pustí,“ vypráví zaníceně a znovu zdůrazňuje, že na přípravu dobrého kafe z Aeropressu není potřeba velký koš znalostí.
Na závěr Jirka doporučuje každému, komu by se chtělo, ať si to sám vyzkouší. Párkrát si doma udělá pomocí Aeropressu kafe a přihlásí se do dalšího ročníku. Jak připomíná, i minulý rok vyhrál v Česku amatér. A v top pětce letošního mistrovství světa byli hned dva amatérští nadšenci. Jestli ale bude možné potkat Jirku i v dalším ročníku není jisté. Letošní mistr ČR stále neví, jestli se bude hlásit znovu. „Jsem rozpolcený. Strašně rád bych se přihlásil i příští rok a rád bych to celý zažil znovu. Ale vlastně jsem dost velkej na to, aby si řekl, že o tenhle krásnej zážitek nechci připravit někoho jinýho. Už jsem to zažil a nemám pocit, že bych měl kam růst. Nechci to na sílu strašně moc vyhrát. Pohrávám si ale s myšlenkou, že bych se zkusil přihlásit jako porotce, kdyby to šlo,“ zamýšlí se Jirka s úsměvem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
