Počasí dnes18 °C, zítra12 °C
Pondělí 15. dubna 2024  |  Svátek má Anastázie
Bez reklam

Musíme přitvrdit v migračním přístupu. Bude to jedno z témat voleb, říká europoslanec Alexandr Vondra

Bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS) odhaduje, že jedním z velkých témat, která rozhodnou nadcházející eurovolby bude migrace. „Především západní země musí změnit politiku v přidělování generózních dávek. Třeba Dánové to už udělali a najednou tam nikdo nejezdí,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Ze Spielberk office centra v Brně skočil mladý muž, nejspíše šlo o sebevraždu

Tragickou událost dnes vyšetřovali brněnští policisté. Mladý muž spadl z výškové budovy Spielberg office centra v Brně. Podle policistů šlo nejspíše o sebevraždu.

Vládní strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na konci října oznámily, že budou stejně jako v posledních sněmovních volbách kandidovat společně v koalici Spolu také příští rok do Evropského parlamentu. Co si myslíte o téhle spolupráci?
V Evropském parlamentu jsou možná největší rozlišnosti mezi Spolu na politické scéně, což je i důvod, proč jsem zhruba pět měsíců tvrdil, že by bylo asi lepší jít samostatně. Nic proti Spolu, myslím si, že na domácí scéně to má smysl, jinak by tady vládnul Babiš. Nakonec demokraticky převážil názor jít spolu jako Spolu, a jelikož jsem demokrat, tak to respektuji. V momentě, kdy jsme to na tiskové konferenci oznamovali, tak jsem se mentálně přenastavil. Jinak to nejde.

Nakolik bude kandidátka kompromisem?
Je to na bázi nějaké dohody, a to jak programově, tak i co se týče kandidátky. Každá z těch stran má nějaké domácí úkoly, které, předpokládám, že dodrží. My i lidovci to držíme, teď musí ještě TOPka přijít se seznamem kandidátů. Pokud všichni dodrží to, co jsme si řekli, věřím tomu, že to dáme a můžeme vyhrát.

Bývalý předseda a spoluzakladatel vládní strany TOP 09 Miroslav Kalousek chce kandidovat za stranu ve volbách do Evropského parlamentu. Co byste na tento krok říkal?
Je to trošku obrázek celé situace v TOP 09, kterou nechci jako našeho partnera hodnotit. Jak říkám, i oni mají domácí úkoly. Asi by těžko mohlo fungovat koaliční soužití, kdybychom si veřejně říkali, co má ta druhá strana dělat, a co nemá. My jsme si své úkoly splnili. Třeba Honza Zahradil, který je tím „červeným hadrem na býka“, sám oznámil, že už kandidovat nebude. Za lidovce mi osobně volal Pavel Fišer, který na té kandidátce byl taky, ale předpokládalo se, že by byl v nějakém druhém sledu, a tudíž potenciálním skokanem. I on mi oznámil, že se kandidatury vzdává. Je evidentní, že riskantní záležitostí je právě kroužkování. Sám jsem se koneckonců objevil v Evropském parlamentu právě díky preferenčním hlasům, kdy jsem chtěl podpořit ODS zezdola, a díky preferenčním hlasům jsem vystoupal nahoru.

Jak přesvědčit voliče jít k volbám do Evropského parlamentu? Účast minule byla necelých 29 procent, což není moc.
Závisí to na míře uvědomění, a na tom, co vše Evropská unie ovlivňuje. Pamatuji si, že ještě před deseti lety byla účast kolem devatenácti procent. Bylo to zejména tím, že mimo Prahu lidé k volbám nešli, protože vůbec neměli pocit, že by se jich to týkalo. Měli pocit, že zvolení europoslanci si zmizí někam do Bruselu, tam si spokojení žijí a jich se to vlastně netýká. Myslím si, že dneska si víc a víc lidí uvědomuje co, že je to ta Evropská unie. Jeden příklad. Mnoho zákonů z Green Dealu, které mají velmi fatální dopad na základní životní situace a třeba i ceny, tak mnohé z těchto předpisů nejsou schvalovány jako směrnice, které pak jdou do českého parlamentu, ale víc a víc mají charakter nějakého rozhodnutí. To znamená, že ani do parlamentu nejdou. To je třeba legislativa, která stanovuje cenu emisních povolenek. Pak už nemáte moc příležitostí něco změnit. Když se najde shoda v Evropské radě a parlamentu, tak to tu už nikdo nezmění. Proto si myslím, si lidé si budou víc a víc uvědomovat, že to není nějaká vzdálená legrace, ale docela zásadní záležitost.

Vy sám žijete v Bruselu?
Ne, neodstěhoval jsem se tam. Skutečně tam dojíždím, když je zasedání pléna ve Štrasburku, když zasedají výbory nebo naše frakce v Bruselu. Jinak se vracím zpět do Česka, kde žiju a kde jsem byl zvolen a kde musím skládat účty. Je otázkou, jak k tomu přistupují ostatní. Čím víc jste tam a méně tady, tak máte víc diet, a tudíž je to pro vás výhodnější. Já to beru jako práci ve jménu lidí, co mi dali hlas.

Když v minulých volbách vzrostla účast, věříte že to tak bude i v těch nadcházejících?
Věřím tomu. Těžko bude tak vysoká, jako při volbách do poslanecké sněmovny, kde se rozhoduje o různých sociálních dávkách, daních a podobně. To je lidem bližší, i těm na venkově. I tak věřím, že v nadcházejících volbách bude účast opět vyšší než minule.

ODS je konzervativně-liberální strana. Co nabízí těm liberálním voličům do voleb?
Za sebe říkám ochranu svobody. Liberalismus mám stále jako starší člověk tendenci chápat jako individuální ochranu lidské svobody. Myslím si, že pro nás, kteří jsme si prošli nějakou komunistickou zkušeností, kdy svoboda dostávala totálně na frak, je to hodnota, kterou máme mít na paměti a bojovat za ni. V budoucnu bychom o ni zase mohli přijít. Koneckonců jsme země podnikavých lidí, kteří potřebují konkurenční prostředí. Jen v něm se člověk zlepšuje a motivuje. Musí dělat lepší výkony a musí vyrábět lepší produkty, aby s nimi skutečně uspěli na trhu. My máme postavenou ekonomiku na tom, že většinu toho, co vyrobíme, někam vyvezeme. Kdyby tohle skončilo, tak hrozně zchudneme. Jsme exportní země a potřebujeme otevřený trh. V Evropě ho máme skutečně hodně otevřený, a kdybychom o to ve jménu nějakých zákazů nebo příkazů přišli, tak si myslím, že na to šeredně doplatíme. Tohle je z mého pohledu liberální část věci. V dnešní době se používá liberalismus také ve spojení spíše s takovou ideologií „doleva“, směřující k sociálně-kulturnímu inženýrství a ochraně kdekoho. Tady se přiznávám, že to není moc moje téma, jsem v tom konzervativnější. ODS ale v sobě vždy nesla obě větve a bylo by chybou na to rezignovat. Jsme velká strana, která umí integrovat oba proudy.

Největší výstava o kosmonautice světa nabízí orbitální stanici, trysku rakety nebo pravý meteorit

Největší současnou výstavu o kosmonautice na světě hostí od 1. května brněnské výstaviště. Velkolepá a výpravná expozice Cosmos Discovery byla vytvořena ve spolupráci s americkou agenturou NASA a muzeem Cosmosphere. na ploše přes 2000 metrů...

Jaká témata podle vás rozhodnou nadcházející volby?
Je prosinec, zbývá nějakých šest měsíců. Evropa jde z krize do krize, a ta témata nás překvapují a zaskakují. Kdybych měl soudit podle poznání dneska, tak si myslím, že to jsou dvě nebo tři témata. Prvním je migrace. To, co vidíme na Blízkém východě, v Izraeli a jinde, bude mít dopad tady v Evropě a především v zemích, kde mají početnou muslimskou populaci. Třeba v Belgii to je kolem deseti procent. Ty lidi jsou schopni ovlivňovat politiku trochu jiným směrem, než bychom třeba chtěli. Hlavně se to může přenášet také do sníženého pocitu bezpečí, takže je s tím spojena právě bezpečnost. Vidíme to dnes a denně v Paříži, Stockholmu nebo Bruselu. Přitvrdit v migrační politice bude podle všeho tedy velké téma. Je to těsně spojeno s tou svobodou. Máme svobodu pohybu, což je jeden z největších darů, který nám Unie přináší. Nejenže můžeme jezdit po Evropě a cestovat, ale je to důležité i kvůli obchodu. Jakmile zase budou stát kamiony na hranicích, tak se všechno prodraží. A jakmile lidé nebudou mít pocit bezpečí, budou rezignovat na svobodu. Jsou to spojené nádoby, proto musíme přitvrdit v migračním přístupu. Především západní země musí změnit politiku v přidělování generózních dávek. Třeba Dánové to už udělali a najednou tam nikdo nejezdí. Často šlo o mladé kluky, ne rodiny s dětmi. Mají zůstat doma, kde mají bojovat za lepší podmínky k životu.

Jaké bude další téma?
Bude to sociálně-ekonomické téma týkající se dopadů Green Dealu. Globální oteplování je problém a Green Deal je realita, ale musíme to dělat udržitelným způsobem. Nejen v zájmu životního prostředí, ale také ekonomicky proveditelně. V tomhle musíme nastavit nějaký balanc oproti radikalismu z posledních let. Právě to bude dalším tématem. Uvidíme, jestli do toho vstoupí nějaké reformní záměry, jak dál s Unií. Jsou tu velké země, které chtějí rušit právo veta.

Evropská unie schválila už dvanáctý balíček sankcí mířených proti Rusku. Fungují podle vás tyto sankce?
Je jich tolik, protože se snaží látat díry, kterými zboží proniká. Já jsem vystudovaný geograf, a když se podíváte na Rusko, které je obrovsky rozlehlé a sousedí nejen s Evropou, ale i Kazachstánem, Čínou nebo třeba Severní Koreou, tak by se museli připojit všichni stejně jako Evropa, aby to stoprocentně fungovalo. A to se nestane. Třeba Čína, která je velmocí, to nikdy neudělá. Ta bude vždy manévrovat někde mezi. Severní Korea je naopak jejich hlavní spojenec a dodavatel zbraní. Sankční balíček vám bude fungovat u země, kterou můžete stoprocentně izolovat. V případě Ruska to tak jednoduché není. To neznamená, že máme rezignovat. Rusko musí nést následky za svou brutální agresi. V dalším sledu můžeme následovat my, jednou jsme je tu měli. A já je tu už znova nechci.

Měla by tedy Evropská unie zároveň pomáhat Ukrajině víc?
Ano. Opakovaně jsem jako člen podvýboru pro obranu opakoval, že jsme v situaci, kdy si Unie půjčila na trhu jako celek skoro bilion eur, aby dávala peníze na různé zelené projekty. Tak z toho vyčleňme zhruba padesát miliard a nastartujme zbrojní výrobu. Bude to pro nás výhodné, dá to práci lidem a pomůže to Ukrajině. Za rok a půl diskuzí jsme se z nějakých padesáti miliard dopracovali k nějakým třem miliardám. Tímhle tempem to samozřejmě nevyhrajeme.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat směrem na země bývalé Jugoslávie? Pokud se k nim budeme stavět zády, bude hrozit stoupání vlivu právě Ruska v těchto zemích. To by mohl být do budoucna problém pro celou Evropu.
Když rezignujeme my na svůj vliv, začne ho uplatňovat někdo jiný. Historie Balkánu posledních 300 let je přesně o tomhle, jestli tam bude převažovat vliv evropských zemí, nebo Ruska. Takže, ano, na tohle musíme myslet. Když se k Balkánu začneme stavět zády, začne prostor vyplňovat Rusko. Má k tomu nejen kulturní nástroje. Třeba pravoslavnou církev. Měli bychom proto dokončit tu práci na Balkáně. Na druhou stranu musíte vše dělat tak, aby to bylo v souladu s přáním samotných zemí.

Oprava Pisárecké skončila. Ulice je od neděle opět průjezdná

Uzavírka Pisárecké ulice od křižovatky s ulicí Antonína Procházky po křižovatku s ulicí Lesní v neděli ráno skončila. Práce na obnově povrchu vozovky se podařilo oproti původnímu plánu uspíšit, původně měla totiž uzavírka trvat až do čtvrtka 10....

Evropský parlament nedávno odmítl návrh na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Zpravodajka normy, europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová z Rakouska po hlasování hovořila o „černém dni pro životní prostředí a společnost“. Jak to vidíte vy?
Jsou tam dvě roviny. Byly dva legislativní návrhy. Jeden byl o obnově přírody, ten nakonec podle všeho projde. Ten druhý jsou pesticidy, což s tím souvisí. Jde o ušlechtilý záměr o omezení používání pesticidů, tak aby to nemělo negativní dopad třeba na včelstva nebo třeba i na zpěvné ptáky. To samozřejmě nikdo nechceme. Problém byl v tom, že zpravodajkou pesticidového návrhu byla Sarah Wienerová, radikální zelená europoslankyně. Podniká někde v Německu v biozemědělství. Ta to pojala naprosto radikálně. Takže návrh komise, který si zasloužil nějaké korekce k menší radikalitě, vyšponoval úplně na druhou stranu k nerealistickým cílům. S jeho naplňováním by měli zemědělci problém. Dopadla jako sedlák u Chlumce. Chtěla všechno, a nezískala nic. Zatímco návrh na obnovu přírody dělal španělský zpravodaj, socialista. Taky narážel, ale přeci jen osvědčil schopnost hledat kompromisy a nakonec to prošlo.

Vy jste ale nedávno upozorňoval na ještě jeden faktor.
Vadilo nám, jak radikálním a rychlým způsobem procházely návrhy na dekarbonizaci. Česko je teď objektivně v nejhorší pozici. Jsme průmyslová země. Měli jsme to postavené na levném uhlí a tohle přetransformovat vyžaduje čas a peníze. Jsme v horší situaci než třeba Dánsko, které si postaví větrníky na Severním moři, nebo Španělsko, kde svítí víc slunce a může generovat fotovoltaikou. My potřebujeme jádro, a to prostě trvá, než postavíte. A u nás, bohužel, posledních patnáct let nikdo nestavěl. Proto nám tohle dramatické tempo vadilo. Máme tady třeba automobilový průmysl a pak by nám hrozil kolaps. Hodně lidí by přišlo o práci a my bychom zchudli. Jenomže tady komise a autoři těchto návrhů měli na jedné straně byznys a na druhé straně zákazníky. Zákazník to neucítí hned, proto tam je míra vzdoru omezená. Naopak byznys se koncentruje do několika podniků a ty je jednoduché „zkorumpovat“ tím, že jim slíbíte regulace, které jim garantují třeba rychlý zisk. Těm manažerům je jedno, co bude za 30 let. Za to oni hodnoceni nejsou. Proto si u nich zajistili docela hladký průchod. Kdežto v oblasti pesticidů, ochrany přírody a podobně, kde to souvisí se zemědělstvím, tak tam je jiná situace. Tam není pár firem, jako třeba Volkswagen a podobně, které si můžete „uplatit“. Tam jde všude po Evropě o miliony sedláků, kteří si jen tak nenechají něco líbit. Přivezou hnůj, vidle, traktory před parlament. My jsme teda trochu výjimka, protože tady má hodně koncentrováno Babiš a jeho firmy. To je trochu jiná situace.

Hodnocení článku je 46 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Anna Boháčová / MFDNES + LN / Profimedia

Štítky Bez servítků, rozhovor, ODS, Alexandr Vondra, Evropský parlament, politika

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Musíme přitvrdit v migračním přístupu. Bude to jedno z témat voleb, říká europoslanec Alexandr Vondra  |  Společnost  |  Zprávy  |  Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.