V jihomoravské metropoli se znovu naučí sázet stromy. Vedení radnice rozhodlo o vypracování plánu, který pomůže s výsadbou zeleně v městské infrastruktuře, a pomůže tak se zvládáním měnícího se klimatu. Jako inspirace pro nový standard, kterým se nejen při stavbách a rekonstrukcích bude řídit město i developeři, poslouží vzorový dokument z Prahy.
Ve fungujících městech vzniká zástavba a propojení ulic podle předem daného plánu. To stejné platí i pro sídelní zeleň, která patří k významným prvkům takzvané modrozelené infrastruktury. Jak kvalitně sázet a následně pečovat o stromy v ulicích ale Brno zatím neví. Radnice proto naznala, že je na čase dát věcem jasný směr a nechá připravit systém, podle kterého se bude na zeleň myslet už při chystání staveb či rekonstrukcí ulic.
„Uliční stromořadí může ovlivnit adaptaci města na změnu klimatu. Podobně jako jiné složky infrastruktury je ale třeba i dřeviny kvalitně plánovat, vysazovat je a pečovat o ně, abychom plně rozvinuli potenciál, který od nich očekáváme,“ objasnil náměstek brněnské primátorky pro oblast životního prostředí Jaroslav Suchý (KDU-ČSL).
Jednotný standard zahrnuje důsledný postup tvorby sídelní zeleně, jehož součástí jsou právě stromy v ulicích. Dokument upraví například které druhy v moravské metropoli porostou a jak se o ně starat, zdůrazněná bude i jejich interakce s dopravním a technickým prostředím. Na připravovaný závazek bude muset dbát město a developeři s ohledem na stávající i nové výsadby.
Dostatečně odolný a robustní systém zelených ploch významně ovlivňuje regulaci lokálního mikroklimatu a částečně obyvatele chrání před vysokými letními teplotami. I přesto ale Brno doposud svůj ucelený postup nemá.
Do problému se letos zapojila také občanská inciativa BRNO BUDE VEDRO. V březnu Suchému předložila petici s několika kroky, které je podle nich potřeba udělat, aby se stromům a keřům v jihomoravské metropoli víc dařilo. „Péče o zeleň je v Brně podfinancovaná a je potřeba ji chytřeji naplánovat. Je nutné, aby do ní město investovalo. Nové stromy je nutné často zalévat a počítat s tím jak personálně, tak co se týká vybavení,“ uvedl v petici krajinář Vilém Jurek.
Zároveň podle iniciátorů dochází k masivnímu kácení starých vzrostlých stromů, které poskytují stín, čistí vzduch a tlumí hluk a prach. A právě chystaný závazný standard pro stromořadí byl jedním z požadovaných bodů iniciativy.
Přípravu dokumentu si vezme na starost autorský tým, který se podílel na už podobném a hotovém postupu v Praze. Nyní skupinu doplní vybraní specialisté z Kanceláře architekta města Brna a Veřejné zeleně města Brna.
„Dokument bude upraven pro potřeby a specifické podmínky Brna, protože tu máme jinou organizační strukturu správy zeleně, odlišné mikroklima i skladbu dřevin a podobně,“ doplnil Suchý.
Práce na standaru odstartují v listopadu, analýzy budou kompletní v únoru 2024. První verzi pak dostane k připomínkám magistrát a brněnské organizace. Za licenci hlavnímu městu jihomoravská metropole zaplatí zhruba 27 tisíc korun, samotný systém šitý Brnu na míru bude stát přes dva miliony korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Praha poradí Brno,no jééje,,hlavně ať Vám neradi ten hlupoň Hřib :D
To je debilní nastavení - zmáčknu Enter a místo odstavce to odpálí komentář. Takže znovu. Chtěl jsem dodat: Vždycky se najdou Eskymáci, co přijedou radit obyvatelům Konga, co dělat v době tropických veder.
Tak až z Prahy nám, buranům, přijedou radit, jak na Jižní Moravě pěstovat zeleň.
No když Vám přijede poradit všeználek Hřib,ten od Vás :D tak se máte na co těšit:))))
Že by se v Brně nedokázali starat o zeleň? Jistě při magistrátu působí nejen komise, ale i celý odbor, jehož náplní je se o veřejnou zeleň starat. A jestli to nedovedou, nabízí se otázka: Mají vůbec potřebnou kvalifikaci? Nebo tato místa zastávají absolventi zbytečných a neuplatnitelných oborů? Nebo je to úplně jinak a je to jen přihrávka na výnosný kšeft. Nikdo si snad nemyslí, že onen manuál bude zadarmo nebo jen za symbolický peníz?