Mladí mají strach z klimatických změn. Jsou frustrovaní a cítí beznaděj, říká hnutí z Brna

„Je zřejmé, že naléhavost klimatické krize mezi mladými lidmi značně rezonuje. Její nezadržitelný růst v nich vyvolává pocity frustrace a beznaděje. Ty jsou dále prohlubovány greenwashingem korporací, které na spotřebitele přenášejí odpovědnost za klimatickou změnu. Je třeba přesvědčovat mladé lidi, že má smysl být občansky aktivní a tlačit tak na ty, kteří tuto odpovědnost skutečně mají," řekla Morongová.

Necelá pětina mladých lidí existenci klimatické změny popírá nebo kvůli ní odmítá měnit svůj životní styl. Zbytek uvedl, že dělá, co může, aby jí zabránil. Nejčastěji tím, že pijí kohoutkovou vodu, třídí odpad, neplýtvají jídlem nebo omezují jednorázové plastové obaly. Připouštějí, že by mohli dělat více. Jako důvody, které jim v tom brání, uvedli nedostatek peněz nebo nedostatečné vzdělávání o klimatu po skončení povinné školní docházky.

Průzkumu se zúčastnili také mladí lidé ze Slovenska a Rakouska. Mezi všemi z trojice zemí panuje shoda, že by vzniklou krizi měly řešit zejména vlády jednotlivých států, nadnárodní společenství a velcí obchodní a průmysloví aktéři. Z průzkumu také vyplynulo, že rakouští dospívající se mnohem více zapojují do občanských aktivit.

V tuzemsku patří mezi nejčastější způsoby podpis petice nebo sdílení příspěvku na sociálních sítích. Přibližně čtvrtina lidí ve věku od 18 do 24 let se při volbách rozhodovala podle postoje ke klimatické změně. V občanském aktivismu ale buď nevidí smysl nebo se bojí na toto téma veřejně projevovat či mají pocit, že jim chybí dostatek potřebných informací.