Sobota, 15. dubna 2023, 13:00
Velké plány, které mělo Brno s náměstím Republiky ve čtvrti Husovice, padly. Chystaná rekonstrukce, při které radnice chtěla opravit hlavně starou kanalizaci, se nelíbila některým obyvatelům, a kvůli strachu o osud stoletých stromů tak podali petici. Vedení města nyní ustoupilo od architektonické soutěže a lokalitu předělá podle historického návrhu.
S podnětem na úpravu husovického náměstí Republiky přišlo vedení jihomoravské metropole poprvé minulý rok v květnu. Místo, jehož dominantou je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, bylo potřeba rekonstruovat zejména kvůli špatné sto let staré kanalizaci. Tehdejší radní proto ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna (KAM) podpořili projektovou soutěž. Z té ale nyní vycouvali.
Jako důvod město uvádí ochranu historického stromořadí, za které se v petici postavila i část Brňanů. „Problém vyhlášení soutěže byl velmi limitován zachováním, nebo nezachováním vzrostlých stromů. Architektonický návrh by měl být z logiky věci regulován, co možná nejméně, a tudíž priorita zachování stromů se jeví jako nyní zcela zásadní,“ uvedl k rozhodnutí brněnský radní Filip Chvátal (KDU-ČSL), jenž stál loni u zrodu projektu.
Opravu sítí a kanalizace si ale lokalita i přesto žádá. Magistrát tedy prostor upraví běžným otevřeným řízením podle historického návrhu, který zahrnuje i současnou alej. „Pokud jsou pevně stanovené mantinely, které omezují potenciál odborného, tvůrčího a inovativního přístupu k problematice péče o vegetaci ve spojitosti s komplexní rekonstrukcí veřejného prostranství, postrádá taková architektonická soutěž smysl,“ vyjádřila se za KAM Šárka Reichmannová.
Ani tento krok z radnice se ale ochráncům zeleně příliš nelíbí. Bojí se projektantů a technického řešení, které se podle nich od architektonického zásadně liší. „Je to absurdní představa, že není co navrhovat. Urbanistický detail, tedy dlažba, pítka, lavičky, lampy, sloupy jsou velmi těžká disciplína. Nehledě na krajinářství, pro to je také na náměstí prostoru hodně. Koncepci urbanistického detailu by si na každý pád zasloužily celé Husovice,“ napsala na sociální sítě autorka petice a designérka Veronika Rút Fullerová, jež se veřejnému prostoru věnuje dlouhodbě. V minulosti například napsala manuál pro města, jak čelit reklamnímu smogu.
Strach z kácení nejspíš na podzim podpořila i situace v Krkoškově ulici. Kvůli opravám inženýrských sítí šlo v lokalitě k zemi šedesát starých lip, které byly tamní dominantou. Pracím tehdy přihlížely skupinky místních, kteří se smutkem v očích pozorovali, jak mizí jejich oblíbená oáza zeleně. Podobného zážitku by se neradi nyní dočkali právě v Husovicích.
Úterý, 1. listopadu 2022, 13:00
Obrovský smutek a zklamaní se dnes neslo Krkoškovou ulicí v Brně, kde se dělníci pustili do kácení šedesáti lip. Alej, jež byla téměř sto let dominantou lokality, jde k zemi kvůli chystané rekonstrukce inženýrských sítí. Pracím přihlíželi mnozí...
Obavy o budoucnost lokality i lipové aleje vyvrátil náměstek životního prostředí Jaroslav Suchý (KDU-ČSL). Lidem slíbil, že budou při úpravách ostražití a na stoleté stromořadí dají pozor. „Veřejná zeleň města Brna a Brněnské komunikace společně vypracují analýzu stavu kořenů lipové aleje. Dále provedeme biologické posouzení a bilanci ekosystémových služeb,“ sdělil a dodal, že kompletní výsledky budou známé v květnu. Po zásahu do půdy město počká na reakci vegetace, konečné úpravy sítí pak zamýšlí na rok 2025 až 2026.
Foto Kancelář architekta města Brna
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
