Genetickou stopou lidí z doby ledové se zabývali vědci při evropském výzkumu. Součástí bádání byla také těla mužů ze slavného věstonického trojhrobu. Díky novým metodám získali experti kompletnější vzorky, které doplnily znalosti o evropském genetickém rodokmenu.
Zkoumání archaické DNA se věnovali vědci soustředění kolem nositele Nobelovy ceny za paleogenetiku Svante Päaba. Odborníky zajímalo, jak se po posledním glaciálním maximu (LGM), tedy klimatické události doby ledové, změnilo rozložení populací v Eurasii. Genetici proto probádali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000 až 5000 před naším letopočtem.
Výrazná klimatická změna se odehrála ve finálním vrcholu poslední doby ledové, a to před 24 až 20 tisíci lety. „Poslední glaciální maximum představovalo pro evropské populace kritické hrdlo láhve. Část Evropy pokrýval ledovec a permafrost zasahoval až na naše území, klima výrazně ochladlo, bylo větší sucho. Skupiny lidí se měnily a stěhovaly a zároveň se rozvíjely dál – třeba už i s novými geny,“ popsal Jiří Svoboda z Archeologického ústavu AV ČR v Brně.
Součástí rozsáhlého výzkumu byly také genetické vzorky z Dolních Věstonic na Břeclavsku, o jejichž odběr se postarali právě experti z Brna. Odborníci se zaměřili na lebky mužů ze slavného jihomoravského trojhrobu. Bádání odhalilo, že stopa věstonické větve po klimatické změně zcela vymizela. O tom, proč skupina náročné období nepřežila, mají vědci více teorií.
„Dominantní hypotéza je v současné době ekologická – právě pod tlakem onoho glaciálního maxima. Na území Česka řídla vegetace a odcházela stáda zvířat, tedy ubývalo zdrojů obživy. Zda se na tom podílely jiné populace, zatím nelze doložit,“ uvedl Svoboda.
Věstonický trojhrob odkryli archeologové roku 1986 při záchranném výzkumu. Rov z mladého paleolitu odhalil tři naaranžovaná těla, která odkazovala na rituální pohřbívání. Mrtví byli uloženi do mělké jámy v napřímené poloze hlavami k severu. Okolnosti smrti mužů jsou stále předmětem otázek.
Při rozsáhlém výzkumu narazili vědci také na populace, kterým se po LGM dařilo. Objevili například nový genetický profil některých západoevropských jedinců gravettské kultury, který se liší od jejich současníků z oblasti střední a jižní Evropy. Genofond se po LGM rozšířil směrem do severní a severovýchodní Evropy. „Celkově se vědcům podařilo díky detailnějším datům odlišit západoevropské a východoevropské lovce-sběrače," řekl Svoboda.
Foto Archiv AV ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
