Jaro je tady! A další díl ASTROgastro taky

„Z astronomického úhlu pohledu nastává jarní rovnodennost v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Ryb,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že 20. března by měl být den stejně dlouhý jako noc. Sluneční kotouč ale není bodový, navíc se jeho paprsky v atmosféře ohýbají. V den „rovnodennosti“ tak bude Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem se rovnodennosti nejvíce přiblíží 17. březen 2022 (den bude dlouhý 11 hodin 59 minut a 20 sekund).“

Historie spojená s rovnodenností je více než bohatá. Tento okamžik slavili už Keltové, Germáni, Májové, Řekové nebo Římané. Pro řadu dávných civilizací ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem o jarní rovnodennosti začínal nový rok. Dosud to tak praktikují například vyznavači pársismu.

Význam této události ale nevyprchal ani pro naši technologickou civilizaci. V období kolem jarní rovnodennosti se totiž dostávají tzv. geostacionární družice na desítky minut do zemského stínu. Díky prudkým změnám teplot se pak mění technické charakteristiky jejich parabolických antén, což výrazně ovlivňuje kvalitu přijímaného signálu. Proto musí disponovat výkonnými bateriemi, které v této době zajistí jejich ohřev (v minulosti se jednoduše vypnuly).

Geostacionární družice se pohybují ve výšce asi 36 tisíc kilometrů nad zemským povrchem a jsou proto pro pozemské pozorovatele stále nad stejným místem naší planety. Tudíž mají výhled na stále +stejné území. Zpravidla se jedná o meteorologické, telekomunikační a vojenské systémy.

„Vzpomínáte si, jak jsme se učili, že rovnodennost nastává 21. března?,“ pokládá řečnickou otázku Jiří Dušek. „Už to neplatí, ve 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011, znovu až roku 2102. Za změnu data mohou přestupné roky. Vzácně může rovnodennost být i 19. března (poslední výskyt roku 1796, příští výskyt v roce 2048).“

Jak dlouho vlastně trvá jaro? Země se na své dráze kolem Slunce nepohybuje konstantní rychlostí, takže roční období nejsou stejně dlouhá. Jaro trvá v průměru 92,8 dne na severní polokouli a 89,8 dne na jižní polokouli.

Jarní kuřátko s nočky z medvědího česneku

Noky

0,5 l mléka, hrnek krupice, medvědí česnek, 2 vejce, lžíce tvarohu, sůl, pepř.

Do mléka zamixujeme medvědí česnek. Následně dáme vařit. Osolíme, opepříme. Do vařícího mléka začneme přimíchávat krupici. Po zhoustnutí těsta vmícháme ještě nasekaný medvědí česnek, aby byl v nocích vidět. Dáme vychladnout. Poté přidáme dvě vejce a dvě lžíce tvarohu. Husté vláčné těsto tvarujeme na lžíci, vytvarované noky vhazujeme do vařící osolené vody. Uvařené noky vhazujeme do studené vody. Vychladlé noky pak můžete ještě orestovat na pánvi, aby získali zlatavou krustu. 

Jarní kuřátko

Nasekáme čerstvé bylinky, kuřátko osolíme, opepříme a posypeme drceným kmínem. Nasekáme šalotku a česnek. Nakrájíme kousky másla a vložíme každé z nich pod kůži baby kuřátka spolu s měkkými bylinkami. Tvrdé bylinky - rozmarýn a tymián vložíme do pekáče spolu se šalotkou a česnekem. Zalejeme bílým vínem. Rozpálíme troubu na 180 stupňů a pečeme 20 minut.

Lůžko ze špenátu

Nakrájíme šalotku, česnek a na másle je orestujeme. Přidáme misku čerstvého baby špenátu. Osolíme a opepříme. Stačí jej pouze prohřát a hned můžeme servírovat doprostřed talíře. Na něj pak posadíme baby kuřátko. Zalejeme výpekem a obložíme orestovanými zelenými nočky.