Koronavirová pandemie změnila návyky českých spotřebitelů. Shodují se na tom nejen prodejci, ale také ekonomové. Češi při platbách čím dál více používají platební karty. Změnila se také frekvence a množství nákupů. Zákazníci nyní podle prodejců chodí na nákup méně často, ale za jednu návštěvu obchodu nakoupí více zboží.
Necelé dva roky života s pandemií covidu-19 výrazně změnily platební chování Čechů. Zatímco v některých aspektech se dostáváme již zpět na předcovidové hodnoty, jiné změny jsou trvalé a jen urychlily nastupující trend odklonu od hotovosti a pokračující digitalizaci.
Zatímco v roce 2019 se kartou realizovalo 49 procent plateb, v letošním roce to bylo již 59 procent. „Pandemie koronaviru velmi výrazně posunula vnímaní platebních karet, které se pro zákazníky staly primárním platebním nástrojem. Využívají ji i v případě, že mají v peněžence dostatek hotovosti, kterou si šetří jako zálohu pro případ, že by narazili na obchodníka, který platby kartou nepřijímá. Jsme tedy svědky pokračujícího odklonu od plateb hotovostí – za poslední dva pandemické roky její preference klesla o pět procentních bodů, což je vidět i na výběrech z bankomatů,“ říká Michal Čarný, generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Zvýšený zájem o platbu kartou potvrzují také prodejci. „Možnost platby kartou využívá čím dál více zákazníků. Zatímco v roce 2016 až 2017 proběhla v našich hypermarketech polovina všech plateb kartou, letos je to takřka 67 procent. Rozšíření tohoto způsobu úhrady nákupu je všeobecný trend, v našich hypermarketech ale také souvisí s rozvojem a oblíbeností bezkontaktního způsobu nákupu pomocí skenerů Scan&Go a mobilní aplikace Můj Globus,“ potvrzuje mluvčí společnosti Globus Aneta Turnovská.
Během pandemie došlo také ke změnám v samotném využívání platební karty. Zákazníci s ní platí i na místech, kde toto dříve nevyžadovali. Největší meziroční nárůst zaznamenal Mastercard u plateb v lékárnách, drogeriích a obchodech s kosmetikou a při nákupech online. To se nezměnilo ani po uvolnění restrikcí. „Pokud by zákazníci nenaráželi na nemožnost platit kartou, nejraději by ji využívali u lékařů, na trzích a na úřadech. Právě u úřadů zaznamenal průzkum největší nárůst oproti době před vypuknutím koronavirové krize,“ dodává společnost Mastercard.
Češi se také při pandemii naučili dělat spíše velké nákupy u větších obchodníků. „Těm tedy lockdowny pomáhají takto nepřímo, ale česká vláda jim pomáhala i přímo. Zatímco v mnoha jiných zemích se regulovala přístupnost obchodů podle počtu zákazníků na metr čtvereční, aby se zabránilo shlukování, u nás se mnohem více regulovalo otevření obchodů podle hrubých metrů čtverečních, nehledě na to, kolik v nich je lidí. Na tom opět vydělaly větší obchody. Těch menších, na „hlavních třídách“ měst, ubude, čímž covid vynuceně promění chování spotřebitelů i do doby pocovidové,“ potvrzuje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Závěry ekonomů potvrzují samotné obchodní řetězce. „Co se týká změny nákupního chování zákazníků, zaznamenali jsme, že v důsledku pandemie se snížila frekvence nákupů, objem nákupního koše však vzrostl. Zákazníci navštěvovali prodejny méně často, dělali však větší rodinné nákupy,“ reaguje mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Pandemie také proměnila složení nákupních košíků. „Co se týká sortimentní preference, změny jdou ruku v ruce s aktuálními potřebami. V hledáčku zákazníků jsou například malé elektrospotřebiče, které usnadňují domácí vaření. Naopak se jen pomalu do hledáčku zákazníků vrací například společenské a sváteční oblečení. Co se týká zájmu o potraviny, vždy záleží na aktuálním ročním období. V tuto chvíli probíhají běžné předvánoční nákupy,“ potvrzuje Turnovská.
Nezanedbatelný vliv měla pandemie koronaviru také na příjmy českých domácností. Více než třetina dotázaných v průzkumu společnosti Mastercard uvedla, že se v jejím průběhu výrazně snížil příjem jejich domácností. 38 procent pak uvádí, že je pandemie naučila šetřit. „Spotřebitel vydává na spotřebu menší část svého příjmu. Dělá tak ostatně vždy, když se zvýší nejistota budoucnosti, a tu poslední dva roky zvýšily měrou téměř válečnou. Lidé začali chtít více spořit na „deštivý den,“ uzavírá Bartoň.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
