Hana Lorencová je zdravotní sestrou u novorozenců ve znojemské nemocnici a své práci je věrná desítky let. Miminka pro ni znamenají vše. Navíc je vděčná, že děti na oddělení už roky neleží ve sterilním bílém prostředí. Zavinovačky, mantinely i prostěradla pro kojence šije Patchworkový klub Znojmo.
Za jednačtyřicet let práce u novorozenců prošlo Haně Lorencové rukama více než čtyřicet tisíc dítek. Staniční sestra novorozenecké jednotky intenzivní péče z Nemocnice Znojmo by své zaměstnání neměnila a věří, že kdyby se znovu narodila, bude dělat to samé. „Řada novorozenců, kteří mi prošli rukama, teda holčiček, jsou dnes maminky, kterým jsem pečovala o jejich děti. Zdá se mi to neuvěřitelné,“ vypráví Lorencová.
Prostředí, ve kterém se miminka nacházejí, se před jedenácti lety výrazně změnilo. Z bílých sterilních postýlek se novorozenci dostali do barevného světa. Za změnou stojí znojemský patchworkový klub, který pro oddělení šije zavinovačky, mantinely i prostěradla. „Přišly sem dvě ženy, které se patchworku věnují a přišly se podívat na miminko. Dámy říkaly, že mají nějaký spolek a že by nám něco ušily," vzpomíná na počátky spolupráce Lorencová.

Díky daru od znojemských podnikatelů se na materiál na zavinovačky našel dostatek peněz, a tak se zrodila nová tradice a každoročně o adventu přicházejí do nemocnice "patchworkářky" s novými výrobky. Dárcovství žen, jež sešívají textil, se letos přehouplo přes 480 tisíc korun. Ručně vyrobené přikrývky či zavinovačky jsou dělané přímo na míru znojemské nemocnici a září všemi barvami.
V Nemocnici Znojmo zabalí sestřičky do krásných zavinovaček ročně přes devět set nově narozených miminek. Právě péče o novorozence a kontakt s dětmi je pro Lorencovou srdcovou záležitostí. „Mám ráda, když se něco děje, když člověk vidí pokroky a jak miminko prospívá, přibírá na váze, reaguje na dotek. Moje práce je nadevše," svěřuje se dětská sestra.
S maminkami, které se Lorencové vryly do paměti jako jedny z prvních pacientek, jež na oddělení zažila, se pravidelně scházela. „Přece jenom zde strávily s nedonošenými novorozenci spoustu času a člověk si s nimi udělal vztah. Nyní se občas stane, že maminky přijdou po čase ukázat miminko nebo už batole, aby se pochlubily, jak jsme dítko vypiplaly nebo pošlou fotku," říká Lorencová.
Přestože s většinou maminek je domluva snadná a osobní konflikty s rodiči se na novorozeneckém oddělení zpravidla neodehrávají, někdy může být nalezení společné řeči náročným procesem. „Ne vždy maminky docení naši péči. Mají jiný názor, mají spoustu informací ze sociálních sítí a internetu a nechtějí slyšet nic jiného, což mne mrzí, ale respektuji to. Většina maminek si však nechá poradit nebo se nějak domluvíme, snažíme se vzájemně respektovat," uzavírá dětská sestra.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?