V českých a moravských lesích vrcholí říje srn, což je období, které je charakteristické lovem srnců. Na pozoru jsou tak myslivci, kteří k vábení kořisti používají speciální píšťalky, aby napodobili zvuky samic připravených k páření. Předchází tím přemnožení zvěře.
Je šest ráno, paprsky slunce se pomalu derou na obzor a les v okolí Brna se probouzí do nového dne. Právě vrcholí srnčí říje, což je čas, kdy se páří srny. Období trvá zhruba od půlky července do půlky srpna a právě v létě je ideální doba pro odlov srnců. Za zvěří vyraží jako každé ráno jednadvacetiletý myslivec Jan Podlipný.
Akt rozmnožování jelenovitých sudokopytníků má stejně jako u jiných zvířat své zákonitosti. Srny, které jsou připraveny k páření, vydávají specifické zvuky, které připomínají pískání. Dávného srnčího rituálu využívají myslivci právě v období říje.
„Lidé se naučili imitovat zvukové projevy, které provázejí srnčí říji. Pískavé zvuky napodobujeme pomocí speciálních píšťalek, které jsou vyrobeny z různých materiálů. Píšťalka, kterou používám je vyrobena z parožiny a jsem na ni opravdu hrdý, myslím, že je hezká i vizuálně,“ vysvětluje mladý myslivec, jenž zároveň studuje Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně.
Samotný lov začíná nalezením správného místa. Ideální je vylézt na posed. Někteří myslivci však upřednostňují čekanou na zemi. Poté je potřeba zůstat zhruba čtvrt hodiny v úplné tichosti. Jakýkoli pohyb může zvěř vyplašit. Až po několika minutách je možné začít s vábením.
„Pískám osmkrát až desetkrát. Zvuk by neměl být fádní, ale intenzivní. Také je třeba hlídat si tón, nesmí být monotónní, ale je třeba ho na konci trochu zvednout, což umocní jeho naléhavost. Důležité je také vychytat pravou chvíli. Když je srnec připraven k páření, reaguje na širší škálu zvuků. Mezi myslivci koluje takový úsměvný bonmot – když je dobrá říje, přiskočí srnec i na vrzající kolečko,“ popisuje se smíchem Podlipný.
Myslivec by měl mít u sebe po celou dobu čekání připravenou zbraň. Srnec může se svého úkrytu vyběhnout velmi rychle a stejně rychle se zase schovat. Na stranu druhou se nevyplácí cokoli uspěchat. Přivábeného srnce je nejprve potřeba takzvaně přečíst, tedy zjistit jeho stáří a vitalitu. Jedním z indikátorů, který myslivec posuzuje, je mimo jiné vzhled parůžků.
„Zvěř se dělí na dvě kategorie. Červená a zelená, což jsou barvy, kterými je označována na výstavách. Červená zvěř není vhodná k odlovu, jde o silné kusy, které je zakázáno střílet, protože je pro populaci srnek lepší, když se spáří . Naopak zelená zvěř, tedy slabší kusy, je k odlovu ideální. Pokud myslivec uloví červeného srnce, který je vitální, čeká ho postih. Často například zákaz lovení během celé následující sezóny,“ pokračuje Podlipný.
Mnoho lidí si myslí, že lov je pouze zábavná kratochvíle, ale není to tak. V současnosti se v Česku a potažmo i v celé střední Evropě příliš nevyskytují velké šelmy, například vlci nebo rysi, což vede k problémům. Mnoho zvířecích druhů totiž kvůli tomu nemá v současnosti přirozeného nepřítele. Úkolem myslivce je udržet rovnováhu mezi chovem zvěře a pěstováním lesa. Lov srnců se řídí podle plánu lovu. Jde o přísné normy, které stanovují, kolik kusů je třeba odlovit.
„Počet kusů, které je potřeba odlovit, se určuje podle velkého množství kritérií. Patří mezi ně například rozloha lesa, množství stromů nebo velikost populace daného druhu. Tyto počty se musí plnit, to je dáno ze zákona. O případné navýšení odlovu musejí myslivci žádat na orgánu státní správy myslivosti. Musejí k tomu však mít relevantní důvody,“ říká Podlipný.
Období páření srn se sice blíží ke svému konci, nejlepší úlovky však myslivci očekávají teprve v nejbližších dnech. Samci jsou v polovině srpna nejvíce nabuzení, ale neoplodněných samic postupně ubývá. V polovině podzima nastane ještě takzvaná opožděná říje. V té době se páří samice, které nebyly oplodněny během letních měsíců. Na podzim už se ale myslivci na lov srnců nevydávají.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.