V Lužánkách i na Špilberku provozují pracovníci Veřejné zeleně města Brna (VZMB) už patnáctým rokem takzvané mozaikovité sečení trávy, při kterém nechávají některé plochy porostlé a jiné zcela vysekávají. Ačkoli si na vysoký porost často stěžují především obyvatelé sídlišť, odborníci tvrdí, že je nepravidelné kosení prospěšné hmyzu i samotným Brňanům. Letos se do mozaikovitého sečení pouštějí také v brněnské městské části Kohoutovice.
Brněnská nezisková organizace Rezekvítek se zabývá ekologií a ochranou přírody. Její vedoucí Vilém Jurek má s mozaikovitým sečením již dlouholeté zkušenosti. Objevil ho před patnácti lety v brožuře zabývající se ochranou motýlů. Od té doby se snaží prosadit nepravidelný výsek i v brněnských městských částech. Tvrdí, že aplikace jeho metody pomáhá přežít hmyzu a ptactvu a zároveň ochlazuje prostředí, čímž zlepšuje klimatické podmínky.
Podle Jurka má největší vliv na změny v ekologii právě nesprávné sečení trávy. „Hospodaření, v němž se všechno poseče najednou, je skutečně špatné. Je to jeden z největších důvodů, proč nám tolik ubývá hmyz. Důvodem totiž není pouze chemizace. Ta má na svědomí jen velmi malý poměr vymíraní různých druhů,“ tvrdí odborník.
Nejlepší pro planetu by podle Jurka bylo, kdybychom se vrátili k původnímu hospodaření. Doporučuje ho nejen pro chráněné krajinné oblasti, ale také pro další půdy, jako jsou louky nebo veřejná zeleň. „To, jak hospodařili naši předkové, bylo správné. Nasekali toho vždy jen tolik, kolik zvládli shrabat a usušit. Dnes se velké objemy posečí a nechají neshrabané. Případně se to odváží do kompostáren, přičemž se spálí neuvěřitelné množství nafty,“ dodává Jurek.
Sklizeň trávy na Kamenném vrchu.
Rezekvítek spolupracuje s více městskými částmi. Jednou z nich jsou nově také Kohoutovice, kde se s mozaikovitým sečením trávy teprve začíná. „Chceme tento typ sečení aplikovat na zeleň naší městské části. I když se to nezdá, je to dobré pro hmyz i samotné obyvatele. Nevysečené plochy totiž ochlazují prostředí, a lidem se tak žije na sídlištích lépe,“ říká o projektu sečení starosta Kohoutovic Jakub Hruška (KDU - ČSL).
Vedení Kohoutovic se do mozaikovitého kosení pustilo hned od začátku kreativně. Na sídlištích se lidé budou moci kochat zajímavými obrazci. „Někteří obyvatelé mají radost z toho, že myslíme na přírodu, jiní ale nechápou, proč jsou některé plochy pořád porostlé. Proto chceme vysekat na velkých plochách obrazce, kterými uděláme osvětu a ubezpečíme tak obyvatelstvo, že se nejedná o omyl. Na ulici Vořísková a ulici Velké ceny vyroste obrovské písmeno K, které lidé uvidí se svých balkonů,“ dodává Hruška.
Speciální posek v Lužánkách.
V Lužáneckém parku a na Špilberku používají odborníci speciální typ sečení již patnáctým rokem. V místech pozorují velké zvětšení biodiverzity. „Na Špilberk bylo hodně náročné dostat některé druhy bylin a rostlin, ale povedlo se nám to. Takže i když je to pracné, protože plochy musíte i šestkrát do roka prosekat, vyplatí se to. Dokonce jsme objevili, že se v půdě nachází dvojnásobné množství humusu,“ vysvětluje výhody netradičního typu sečení ředitel VZMB Josef Kasala.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
