sobota 24. července 2021 Kristýna

Letošní topná sezona byla dlouhá, brněnské hotely spotřebovaly o třetinu energií méně

Topná sezona brněnských tepláren trvala letos osm měsíců, během nichž se na meziročním nárůstu odebraného tepla podílelo mimořádně chladné jaro. Situaci ale ovlivnil také koronavirus, který zapříčinil uzavření podniků, které běžně fungují na denní bázi. Na proces získávání tepla a energie se přišla redakce Drbny podívat přímo do teplárenského provozu Červený mlýn.

Letošní topná sezona byla jedna z těch delších a trvala celých 249 dní. Poslední tři roky jsou ale délkou topení víceméně srovnatelné. „Oficiální zahájení topné sezony z pohledu legislativy je mezi zářím a květnem, loni trvala s krátkým přerušením od 25. září do 31. května,“ vysvětlil finanční ředitel Tepláren Brno Přemysl Měchura.

V meziročním srovnání s předchozím rokem dodaly teplárny zákazníkům o deset procent tepla více. Viditelný je rozdíl způsobený koronavirovou krizí, při níž mnoho podniků nefungovalo a v hotelech bylo potřeba o třicet procent energie méně. Výdaje domácností naopak zvýšilo fungování v rozdílném režimu a práce z domu, a to o celých dvanáct procent. 

Provoz Červený mlýn

Redaktorka Brněnské Drbny nahlédla do běžně nepřístupného nitra teplárenského provozu Červený mlýn. Ten funguje na zemní plyn, který slouží pro spalovací turbínu i pro horkovodní kotle, které se momentálně opravují. „Teplárna využívá paroplynový cyklus, který má vyšší účinnost než klasická výroba elektřiny na samostatné parní turbíně. Jedná se o kombinaci dvou cyklů, motoru a parního cyklu. Turbína se dá představit jako klasický letecký motor v Boeingu," vysvětlil výrobní ředitel Tomáš Weigner. Narozdíl od elektrárny, teplárně chybí chladicí věže a teplo se odvádí do centrálního topného systému.

Hala, v níž začíná proces výroby.

Srdcem paroplynového cyklu je spalovací turbína vyrábějící elektrický proud, který převede na generátor. Odpadní teplo, jež v turbíně vznikne, pokračuje na spalivový kotel.

Spalovací turbína.

Turbína se skládá ze tří hlavních částí, spodní část je kompresorová, v níž se stlačuje vzduch. Následuje spalovací komora, která je obsazena čtyřiadvaceti hořáky a teplota v ní dosahuje 1200 stupňů Celsia. Část turbínová, ve které jsou čtyři řady lopatek, převádí teplo do kynetické energie. Převodovka jej pak vede do generátoru.

Generátor elektrického proudu, který je spojený s turbínou. 

Spaliny pokračují spalinovodem až ke kotli, kde se z tepla vyvíjí pára pro parní turbínu. Akumulace tepla se odehrává ve dvou nádržích, jejichž systém je oddělený od horkovodů. Obejm nádrží je 10 tisíc metrů krychlových a odpovídá asi třem plaveckým bazénům. 

Akumulační nádrž brněnských tepláren.

Brněnské teplárny zásobují teplem a energií asi 103 tisíc domácností. Jejich historie sahá až do roku 1930, kdy v ulici Špitálka byla po dvaceti měsících výstavby spuštěna první tuzemská teplárna s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. 

Ohodnoť článek

Foto Kateřina Benáčková

Štítky energie, teplárna, brněnské teplárny, topná sezona

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.