Je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Letos ale stejně jako před rokem oslavy svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.
V českých lidových zvycích je Boží hod spojen s masitým obědem po dlouhém půstu, dívky pak měly malovat vajíčka na příští den a dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočních pokrmů jako například mazanců, které se v některých farnostech v tento den i světily.
Velikonoční nedělí končí takzvané triduum, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Letos ale lidé musí slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesmí opouštět okres, ve kterém mají trvalé bydliště.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
