Jedna z nejstarších vinic v České republice i střední Evropě aspiruje o zápis do dědictví UNESCO. Viniční trať Šobes se nachází na Znojemsku v katastru vinařské obce Podmolí. Je unikátní svou polohou, nachází se totiž v blízkosti meandru řeky Dyje v srdci Národního parku Podyjí. Podle archeologických průzkumů byla vinice osídlena nebo obdělávána už před pěti tisíci lety.
Blízkost řeky Dyje, teplé dny a chladnější noci, mlhy, kamenitá a kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Mikroklima vinice Šobes se podle odborníků z vinařství Znovín, které větší část vinice vlastní, podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny.
Poloha, stavba a historie vinice i kvality hroznů jsou výjimečné. Vinařství Znovín i město Znojmo se proto nyní snaží o zápis šobeské vinice do kulturního dědictví UNESCO.
„Rozhodli jsme se podpořit snahy Znovínu Znojmo, který vinici vlastní a rád by ji na seznam UNESCO zapsal, neboť pokud by se nám to podařilo, znamenalo by to pro naše město i celý region obrovský úspěch a vyšší prestiž," prohlásil starosta Znojma Jan Grois.
Snahu vinařství i města pak podpořil i výzkum odborníků z Mendelovy univerzity (MENDELU). „Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělá zdejší terroir zcela jedinečné. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa," uvedl Pavel Pavloušek z MENDELU.
Akademická studie bude nyní sloužit jako podkladový materiál pro zhodnocení potenciálu Šobesu pro zápis do seznamu Ministerstva kultury a následně na seznam UNESCO, a to prostřednictvím srovnání s jinými vinařskými lokalitami, jakými jsou například Wachau v Rakousku nebo Tokaj v Maďarsku. „Je to proces na několik měsíců, možná i let. Ale důležité je začít, zjistit reálné možnosti a pokusit se tuto výjimečnou oblast dostat do většího povědomí," dodává starosta Grois.
Šobes je unikátní oblastí hned z několika důvodů. V první řadě má výjimečně dobré terroir. Tento termín označuje kombinaci různých přírodních (i pěstitelských) podmínek, které mají konkrétní vliv na kvalitu pěstovaných plodin. U šobeské oblasti se jedná o kombinaci orientace vinice na jih a jihozápad, dobrou kvalitu půdy, ideální sklon svahu a blízkost řeky Dyje. Ta hraje v šobeské oblasti podobnou roli jako vyhlášená vinařská oblast na severním břehu Balatonu: vinice zde profitují ze dvou sluncí – z nebe a z odrazu od vodní hladiny.
Výjimečně se na šobeské vinici daří bílým vínům. Zejména pak odrůdám Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon. „Z analýzy aromatických a fenolových látek je zřejmé, že na Šobesu jsou optimální podmínky pro rozvoj aromatických látek," dodal Pavloušek.
Vinařská tradice sahá okolo obce Podmolí hluboko do historie. První archeologický průzkum horní části vinice na přelomu milénia ukázal, že místo bylo osídlena či obděláváno už prakticky 5 000 let před naším letopočtem.
„Za unikátní lze považovat přední část hliněného modelu sekeromlatu s plastickou a vhloubenou výzdobou. Jedná se o první takový nález z území Moravy a můžeme ho přiřadit k ojedinělým, snad kultovním předmětům tohoto období," uvedl k výzkumu Ústav archeologické památkové péče Brno.
V roce 2015 zafinancoval Znovín archeologický výzkum tentokrát spodní části vinice. Výsledkem bylo nalezení řady artefaktů z doby 1500 –1800 př. n. l., včetně nálezu jantaru či vltavínu.
Foto wineofczechrepublic.cz, MENDELU
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Víno tam nikdy nepěstovali, ani pěstovat nebudou. Víno je totiž nápoj, který se vyrábí. Pěstuje se réva vinná ????
