Krátce před sedmou hodinou večerní se houfy závodníků začínají řadit na startu. Úderem celé pak jako blesk vyrazí vstříc kopci a trase téměř osm kilometrů dlouhé. Ta je poctivě vyznačená, tak, jak si profi závod žádá. Klikatí se parkem ke Špilberku i historickými prostorami hradu.
Právě hrad a jeho noční vzhled a nálada jsou velkým lákadlem akce. Inspirovala i organizátory k myšlence připravit běh pro veřejnost. „Sami jsme běhali v centru města a Špilberk nám učaroval svojí noční atmosférou,“ vysvětluje Marta Čtvrtníčková z pořádající BěhejBrno.
Totéž si nemůžou vynachválit ani závodníci, podle mluvčího Špilberku Michaela Kalábka se běžcům na hradě večer vždy líbí. „Večerní běh přes Špilberk je zážitek, vždyť kasematy jsou strašidelné i ve dne. Závod je tedy tak trochu i stezkou odvahy,“ říká mluvčí. Názor na kasematy z druhé strany mince dodává pravidelný závodník Petr Hének. „Potřeboval bych trochu vyšší dveře. Jak jsem vysoký, tak se musím hodně sklánět, aby mě to netrefilo do hlavy,“ usmívá se štíhlý atlet.
Noční běh, ač myšlenka působivá, má i své náročnější stránky. Sportovat za tmy vyžaduje větší nároky na orientaci. „Člověk se musí víc dívat pod nohy, kam šlape,“ dodává závodník Hének. Organizátoři se proto rozhodli start posunout už na chvíle, kdy se stmívá. Neběží se tak v noci, ale večer.
„Za světla je menší pravděpodobnost narušení trasy ze strany některých neukázněných návštěvníků parku,“ přidává Čtvrtníčková další důvod dřívějšího startu. Nesnázím jdou ale vstříc a proaktivně je řeší. Mimo jiné spoluprací s městskou policií. Ta minulé ročníky pomáhala usměrňovat dopravu, protože trasa vedla Husovou ulicí. „V parku Špilberk pak na hladký průběh závodu dohlíželi jednotliví strážníci,“ popisuje mluvčí MPB Markéta Skřivánková.
V jedné z cestiček vedoucí do nitra parku stojí zaparkovaná i sanitka, pro všechny ty, kteří potřebují ošetřit. „Jsme tu od odřenin až po resuscitaci,“ shrnuje Bohunka Szücsová. A její kolega Ondřej Karpíšek přibližuje. „Když zkolabuje běžec, z vyčerpání, nebo má nějaký úraz, nebo nedej bože zástavu srdce …“ Kolegové na půlmaratonu ale podle něj kromě kolapsů řešili také štípnutí vosy, na které by dotyčný alergický.
Závod není žádným nováčkem, v obdobné podobě se konal již předchozích šest let. Patří k jedné ze soutěží organizované spolkem BěhejBrno. „Je to takový rodinný závod,“ říká spokojeným hlasem ředitel Aleš Čtvrtníček chvíli před tím, než odstartuje výstřelem ze závodní pistole.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
