Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekČtvrtek, 16. července 2020, 19:00
Davy turistů každoročně vyhledávají ojedinělé zážitky v exotických zemích, které doma nenajdou. Přitom tomu může být naopak. Jaký je pocit krmit z ruky stádo žiraf nebo se setkat s extrémně přátelskými tapíry? Brněnská zoo nabízí zážitky, za kterými člověk nemusí na druhou stranu světa.
Zážitkové dopoledne začíná seznámením. „Martin – Kristýna. Těší mě – Ahoj.” Se sympatickou animátorkou Kristýnou sedáme do vozíku a vydáváme se vstříc první návštěvě se zvířecími sympaťáky pod Mniší horou.
„První zastávkou bude výběh tapírů. Působí sice robustně a možná budí respekt, naši tapíři jsou však extrémně přátelská zvířata,” usmívá se Kristýna. Opravdu. Pár tapírů nás zbystří už při průchodu okolo plotu. Z lenivého pohodlíčka se překvapivě rychle dávají do pozoru. Při vstupu do výběhu už nám jdou naproti.
„Tapíři jihoameričtí milují koupání, potápění a vůbec pobyt ve vodě. Rádi ale i lenoší. Součástí péče o ně je pravidelné kartáčování, které jim pomáhá odlupovat staré šupinky kůže,” vysvětluje Kristýna, zatímco mi podává kartáč. Způsob je stejný jako hřebelcování koní – krouživými pohyby kartáčem přejíždět po srsti. Tapíří samička Magdička i sameček Cusco přitom blaženými výrazy nešetří.
„I člověk neznalý zvířecích výrazů pozná, jak se jim to líbí,” směje se Kristýna. Opravdu. Magdička je v sedmém nebi. Chvílemi se chová jako přítulný pejsek – otírá se hlavou o stehna svých lidských kamarádů a vyžaduje další péči. Ačkoliv má téměř dva metráky, je to nesmírně klidné a nadmíru vděčné zvířátko. A mě kartáčování baví snad ještě víc než ji.
Čas s jihoamerickými lichokopytníky se naplnil a my se přesouváme o kontinent dál – do rozpálené Afriky. Tedy alespoň do stylového pavilonu brněnské zoo, který dává zvěři z rozmanitého kontinentu domov.
Čeká nás další kontaktní zážitek. Na mazlení však můžeme zapomenout. „Žirafy síťované nejsou, narozdíl od tapírů, nijak zvlášť kontaktní. Ve skutečnosti je zajímáte jen tehdy, když máte v ruce větvičku,” vysvětluje Kristýna. Mezitím zastavujeme a vydáváme se natrhat dostatek prostředků ke kamarádství se žirafou.
Brněnská zoo je naštěstí zasazena do lesního prostředí, o krmivo tak není nouze. „Ve volné přírodě spořádá žirafa až osmdesát kilo listů denně. Při takovém tempu by z naší zoo za pár týdnů nic nezbylo,” dodává Kristýna.
Žirafy si tak přes den mimo čerstvých listů ze stromů ve výběhu smlsnou i na kvalitním seně a speciálních žirafích granulích. A večer zakončí vydatným zeleninovým salátem. „Je to velmi dobrý, neinvazivní způsob, jak žirafy nasměrovat z výběhu do stáje. Navečer už většinou nedočkavě stepují před vraty,” uvádí Kristýna.
Labužnická vášeň se v nich projeví prakticky od chvíle, kdy zbystří návštěvníky blížící se k plotu s náloží větví v podpaží. Během několika vteřin už se zájmem stojí na kraji výběhu a natahují krky.
„Držte okusy pevně a nelekejte se. Uvidíte, bude to trochu škubat,” varuje Kristýna. Upozornění bylo na místě. První žirafí hlt mi málem vytrhl větev z ruky. Síla a chuť jim nechybí, k tomu mistrovsky ovládají šikovný dlouhý jazyk, který si obmotají okolo větve a trhnou.
„Nemusíte se však bát, že by vás kousla. Fyzicky to ani nejde. Žirafy totiž nemají horní řezáky,” uklidňuje mě Kristýna. To už mi páreček dlouhokrkých dam oholil první mohutnou větev od listů.
Krmit tak krásné a majestátné zvíře, jakým je žirafa, je radost. S obdivem sleduji hbitý a silný jazyk a apetit, se kterým likvidují jednu větev za druhou. „Tak, a teď naše kamarádství s žirafkami nejspíš končí,” sděluje mi Kristýna poté, co jsem přišel o poslední větev s listy.
Stádečko žirafích slečen chvíli okouní, zdali nemáme ještě něco dobrého na skladě, a po chvíli se dají na odchod zpět ke svému dennímu rituálu – vybíravému pořádání přídělů čerstvého sena. „Naše svačinka jim nestačila. Žirafy spí v průměru dvě až tři hodinky denně. Po zbytek času většinou přijímají potravu, přežvykují, nebo odpočívají,” vysvětluje Kristýna.
Krmení žiraf a hřebelcování tapírů nejsou zdaleka jedinými netradičními zážitky, které můžete v brněnské zoo vyzkoušet. Na tři hodiny se můžete stát ošetřovatelem nebo ošetřovatelkou kopytníků či divokých šelem. Navštívit můžete i kontaktní zvířata na Stanici mladých přírodovědců, či krmit nektarem pestrobarevné papoušky lori přímo v jejich voliéře. Výběr zážitku i rezervaci termínu usnadní nový intuitivní rezervační systém, kde zájemci najdou výčet možných zážitkových programů i s volnými termíny.
„Pro hravé typy máme i jinou nevšední aktivitu – setkání s pekari, malými divokými prasátky. Během programu jim vytvoříte různé hlavolamy či úkoly a poté sledujete, jak je prasátka jeden po druhém při cestě za pamlskem řeší,” popisuje Kristýna.
Do kolonky netradičních zážitků rozhodně patří i možnost uspořádání narozeninové oslavy nebo rozlučky se svobodou v prostorách brněnské zoo.
„Pro opravdu vášnivé milovníky zvířat je tu i možnost uspořádat v naší zoo svatbu. Veškeré zázemí je tu připraveno a taková svatba v zoologické zahradě je rozhodně něčím, co si člověk pamatuje na celý život,” uzavírá Kristýna.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
