„Provětrej kolečka!“ hlásá stejnojmenná desková hra, za jejímž nápadem jsou Ladislava Blažková a Tomáš Pětník. Od narození se pohybují na invalidním vozíku, svůj život však berou s humorem. Ten jim nescházel, když deskovku tvořili. Co jim ale schází, jsou finance na její realizaci – na serveru darujme.cz proto teď vybírají 70 tisíc, aby svůj projekt přivedli na svět.
Nápad na hru vznikl náhodou, když se dvojice bavila s dalšími přáteli na vozíku, a došlo na vozíčkářské problémy každodenního života. Zaseknutá plošina v šalině, rozkopaný chodník, ztracený klíč od bezbariérové toalety. Tyto a další převedli tvůrci na své desku stolní hry, hráč si je tak vyzkouší na vlastní kůži. „Chceme zábavnou formou ukázat, s čím se člověk na vozíku setkává prakticky každý den,“ vysvětlují svůj záměr v informacích o sbírce. Hru navíc zasadili do prostředí Brna, kde oba tvůrci žijí. Hráčova figurka tak bude překonávat strasti na brněnském Prýglu, čekat na šalinu a jezdit po štatlu.
Nad situacemi, se kterými se Blažková setkává, jí občas nezbývá nic jiného, než se pousmát. Často jsou dle jejích slov také bizarní. „Přišla jsem na bezbariérový záchod a byl tam pingpongový stůl. Tak mě pobavilo, že si můžu zahrát ping-pong, ale nemůžu jít na toaletu,“ vypráví. Nebo při nákupu jízdenky do vlaku se jí prodávající za přepážkou zeptal, zda bude cestovat i s vozíkem. „Čekal, že vstanu a zavolám apríl?“ ptá se na řečnickou otázku Blažková.
Občas dojde také na chvíle, kdy jí do smíchu není. „Někdy mě mrzí, jak se lidi chovají, jak dokážou být až bezohlední,“ stýská si. Při cestování vlakem se například nepodařilo objednat bezbariérovou plošinu. Stevardi poté odmítli pomoct s nástupem do vlaku, protože prý nemohou pomáhat. I když Blašková chápe, že situace byla nebezpečná a zodpovědnost by nesli stevardi, je jí z toho smutno. „Často se z těch situací vytrácí lidskost,“ vypráví.
Hru s jejím kolegou Pětníkem berou jako formu osvěty. „Jsme hlavně rádi, že tím, že toto téma dáme do deskovky, tak otevíráme téma handicapu pro širší skupinu lidí. Třeba i pro fanoušky deskových her,“ vysvětluje. V online sbírce se rozhodl přispět i Jan Ryšavý. „Líbil se mi ten nápad, čas od času se snažím nějak pomoct těm, kterým osud zrovna nepřál,“ popisuje přispěvatel.
Víc než talent pro hru ho motivovalo přání přispět na dobrou věc. „V deskovkách moc nevynikám, což ale neznamená, že je nehraju,“ říká Ryšavý. Pokud se projekt podaří zafinancovat, hru si pravděpodobně zakoupí. S sebou by ji vzal na každoroční dovolenou s přáteli, nebo s ní někoho obdaruje. „Přijde mi to jako vhodný dárek pro někoho, komu jdou deskové hry líp jak mně,“ uzavírá Ryšavý.
Blažková zbytku chodící populace vzkazuje, ať se nebojí pomoci. „Vozíčkář je na sebe největší odborník,“ vysvětluje. Situace zná a ví, jak na ně. Často mu jen chybí ta hrubá síla, jako třeba otevřít dveře. Společně s ochotným člověkem tak podle ní problém hravě zvládnou.
Oba herní tvůrci působí ve společnosti Liga vozíčkářů z.ú. Ta nabízí služby osobám pohybujícím se na vozíku, jako je autodoprava, osobní asistence, půjčovna pomůcek nebo třeba poradna. Věnují se také osvětě pomocí kampaně Přisedni si, nebo třeba kultuře v prostorách Divadla Barka. Liga v současnosti hledá do svých řad dobrovolníky i asistenty.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
