Zaměstnanci domovů pro seniory, terénní pracovníci v sociálních službách a lidé bez domova. přesně tyto ohrožené skupiny začnou v Brně plošně testovat díky spolupráci Masarykovy univerzity, města Brna a organizace Podané ruce.
Dva a půl tisíce lidí. Zhruba tolik lidí žije v domovech pro seniory, které zřizuje město Brno. Podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) stát nedokázal zajistit bezpečí u nejohroženější skupiny - seniorů.
„Vypadá to tak, že vláda na domovy pro seniory skoro zapomněla. Stát nezajistil ochranné prostředky, má nedostatečné testovací kapacity a řešení problémů při nutnosti karantény v těchto zařízeních doslova přehodil na kraje. Musíme mít možnost při sebemenším podezření na koronavirovou nákazu, ale i – pokud to půjde – plošně a rychle dle aktuální potřeby otestovat jak personál, tak samotné klienty," uvedla primátorka.
„Nechci nic zlého přivolávat a zatím tento problém v Brně díky obezřetnosti i obětavosti pracovníků v sociálních službách nenastal, ale pokud bychom případnou nákazu rychle neodhalili, došlo by opravdu k velkým problémům,“ dodala Vaňková. „A nemluvíme v této souvislosti jen o rychlých orientačních nepřesných testech z Číny na přítomnost protilátek, které nám slibuje, a některým typům rezidenčních zařízení dokonce nepromyšleně přikazuje ministr zdravotnictví,“ doplnila primátorka Vaňková.
Další ohroženou částí obyvatel města jsoupak lidé bez přístřeší. „Otestovat lidi bez domova s obtížným dosahem k hygieně na přítomnost koronaviru je nyní takřka nemožné. Už třeba proto, že nemají svého obvodního lékaře a že vláda nesprávně a nepromyšleně nařídila zavřít denní centra. Tím se naopak riziko šíření nákazy výrazně zvýšilo," uvedl ředitel Společnosti podané ruce Jindřich Vobořil.
Díky spolupráci s městem však vzniknou kontaktní centra, kde budou mít sociální pracovníci rizikovou skupinu pod dozorem. „ Včasným záchytem nakažených můžeme ochránit nejen je, ale i ostatní Brňany,“ prohlásil Vobořil. „Zapomenout nesmíme ani na terénní pracovníky a dobrovolníky, kteří budou s těmito lidmi v každodenním kontaktu,“ dodal.
Analýzu vzorků budou provádět výzkumníci ve vědecko-výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity. „CEITEC Masarykovy univerzity je výzkumná infrastruktura vybudovaná z evropských fondů a nyní se jasně ukazuje, že slouží celé společnosti,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Připomněl, že univerzitní pracoviště se již od počátku boje s pandemií také výrazně zapojila do testování vzorků z odběrových míst zřízených brněnskými fakultními nemocnicemi. „Nabídli jsme městu Brnu a jeho obyvatelům nejen kapacity přístrojů, ale zejména odborníky a studenty, kteří nyní pomáhají takřka ve všech oblastech,“ zdůraznil rektor.
„V tuto chvíli jsme schopni navýšit vyhodnocení až o další stovku testů denně. Nejde tedy o orientační testy, ale o validní testy, které s jistotou určí přítomnost nákazy. Předpokládáme, že tyto testy budeme schopni alespoň zčásti provádět bez nároku na úhradu, zbylou část potřebných finančních prostředků se pokusíme získat prostřednictvím transparentního účtu či sbírky,“ uzavřel ředitel výzkumného centra CIETEC MU Jiří Nantl.
Foto Jan Luxík | Zdroj s použitím TZ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
