Navzdory nárůstu zájmu o některé učební obory v posledních letech je v Česku čím dál méně řemeslníků. Starší odchází do důchodu a mladí je nestačí nahrazovat. Zatímco před dvěma lety chybělo v ČR kolem 300.000 řemeslníků, nyní je to přibližně 400.000. Jejich nedostatek souvisí mimo jiné s demografickým vývojem. Vyučení lidé proto často mohou očekávat nadprůměrné příjmy. Řekl to ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.
Podle něj chybí řemeslníci prakticky ve všech odvětvích. Například ve stavebnictví je velká poptávka po zednících, svářečích, tesařích, instalatérech, soustružnících, truhlářích, malířích a lakýrnících. „Absolutně největší je v současné době nedostatek takzvaných střechařských profesí, tedy klempířů a pokrývačů," řekl Janeček.
Nedostatek lidí na trhu práce podle něj způsobilo několik faktorů. Jednak je důsledkem toho, že do důchodu začíná odcházet početnější starší generace. Zároveň je dán tím, že v posledních 20 letech vlivem demografického vývoje ubylo středoškoláků a na přelomu tisíciletí navíc klesl zájem o učňovské školství. Sehnat kvalitního řemeslníka proto v současnosti trvá i několik měsíců.
„Na malíře interiérů se čeká tři a více měsíců, na kvalitního a spolehlivého obkladače nebo instalatéra se běžně čeká až půl roku," řekl Janeček. U pokrývačů, klempířů či tesařů je podle něj situace ještě horší.
Řemeslníci si i proto mohou v současnosti vydělat dost peněz. „U absolventů bez jakékoli praxe bývají výdělky v prvních letech po vyučení nižší, okolo 25.000 až 30.000 korun. Po získání praxe, a především pokud řemeslník umí pracovat s novými moderními materiály a technologiemi, se jeho výdělky výrazně zvyšují a měsíční plat je vysoko nad průměrem,“ řekl ředitel. Průměrná mzda v ČR za loňská tři čtvrtletí byla podle Českého statistického úřadu 33.429 korun.
Na nedostatek učňů a odborných pracovníků si stěžuje mimo jiné Hospodářská komora či Svaz průmyslu a dopravy. Vláda chce zájem o řemeslné obory víc podporovat. Plánuje proto například zavedení předmětu technika do základních škol nebo mistrovské zkoušky.
Statistici ale upozorňují, že úbytek absolventů souvisí zejména s demografickým vývojem. Současné rozdělení studentů v oborech se podle Národního ústavu pro vzdělávání proti roku 2008 příliš neliší. Podíl přijatých do oborů s výučním listem činil před 12 lety 30,3 procenta všech prváků, do září 2012 stoupl na 32,1 procenta a v roce 2018 byl 29,4 procenta. Nárůst zájmu zaznamenaly v posledních letech zejména některé technické učební obory. Například počet přijatých do elektrotechnických oborů se zvýšil mezi lety 2017 a 2018 o procentní bod.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
