Sazenic pro obnovu českých lesů, které decimuje sucho a kůrovec, je dostatek. Problém je však v druhovém složení, protože lesní školky dlouhodobě produkovaly především smrky a borovice, po nichž byla největší poptávka. Sazenice listnáčů v potřebném množství nemají, prozradil to vedoucí školky Školního lesního podniku Křtiny Václav Hurt, jež patří Mendelově univerzitě v Brně. Situace s nedostatkem vhodných sazenic však některým školkám podle Hurta může paradoxně ekonomicky pomoci, i když některé menší už v minulých letech zkrachovaly.
Při nákupu sazenic v době dostatku hleděli zákazníci a dodnes hledí primárně na cenu. Nyní se přeorientovali na listnaté dřeviny a narážejí na nedostatek sazenic. Kvůli tomu je výběr omezený a jejich cena roste. V letošním roce jde o nárůst 1,50 až tři koruny za sazenici. Sazenice smrku stojí zhruba sedm korun, dražší třeba 15 až 18 korun. „Zalesnit hektar smrkem v letošním roce na základě ceníkových cen vyjde proti předchozímu roku dráž o 20.000 až 30.000 korun, listnatými stromy i o 50.000. Záleží na konkrétních cenách a smlouvách," řekl Hurt.
Ekonomiku lesních školek řadu let negativně ovlivňují nejisté dodavatelsko-odběratelské vztahy. „Dlouhodobě nastavené vztahy jsou výjimkou. Přitom vypěstovat kvalitní sazenice trvá až několik let, u jedle například čtyři až šest let. Sběr osiva a produkce většiny školek se odvíjí od vývoje lesnického sektoru, klimatu a odhadu potřeb a reakce odběratelů na měnící se klima. Objednávky ale často přijdou na začátku ledna nebo až v únoru a na jaře se již expeduje," vysvětlil Hurt. Dykovy lesní školky ve Křtinách mají v tomto výhodu, protože 85 až 95 procent odebírá její zřizovatel.
Podle Hurtových předpokladů bude obnova lesů problematická nejen letos, ale ještě horší situaci očekává kvůli suchu a kůrovci příští, případně i přespříští rok, protože řada majitelů bude obnovovat les s určitým časovým odstupem. Smrky a borovice připravené ve školkách však nezavrhuje. „Mohou posloužit jako přípravná dřevina, aby se zabránilo erozi, zmírnily se extrémní klimatické vlivy holiny a hlavně se zabránilo vysychání půdy. Postupně je pak potřeba do takovýchto porostů nutné vnášet další druhy. Výlučně smrkové porosty už místo mít nebudou," řekl Hurt.
Doba, než se čeští školkaři přizpůsobí druhové a množstevní poptávce, která reaguje na plošné umírání lesů, může podle Hurta trvat dva až čtyři roky. „U prostokořenné sadby (rostliny po vyzvednutí z pěstební plochy nemají zeminu kolem kořenů) reakce na změnu odpovídá této době. U krytokořenné (pěstování ve speciálně tvarovaných sadbovačích, výsledkem je hustý kořenový bal) může být rychlejší, třeba pouhý rok. Ale je otázka, kdo má jaké osivo na skladě a je třeba si uvědomit, že stromy nesemenní každý rok," řekl Hurt.
Ve Křtinách nyní pěstují ze 70 procent jehličnany. Je to však dáno tím, že smíšené lesy školního lesního podniku (ŠLP) se dokážou až z poloviny obnovovat přirozeně a týká se to především hojně zastoupeného buku. Osivo křtinští školkaři sbírají jak z vlastních lesů, tak dokupují. Jako malá školka nedokážou plně uspokojit poptávku pro obnovu ŠLP.
Křtinská školka patří k malým, pěstuje stromky na necelých čtyřech hektarech. Na rozdíl od komerčních existuje díky tomu, že je součástí univerzity, slouží pro vědu, výzkum a výuku a věnuje se celé řadě dalších činností.
