Až 800 středoškoláků se dnes sešlo na náměstí Svobody na protest proti klimatické změně. Brněnští studenti se tak přidali k celosvětovému hnutí Fridays for Future, kdy se mladí lidé z celého světa snaží vyburcovat společnost a politickou reprezentaci k zabránění globálního oteplování.
Jako první ráno před studenty vystoupil klimatolog Alexandr Ač. „To, co je dnes extrém, bude normální, až budete dospělí," řekl v projevu. Podle něj je v ohrožení celý ekosystém. „Pokud se nic nezmění, bude pokračovat masové vymírání organismů," dodal klimatolog. Studenti ho odměňovali bouřlivým potleskem.
Na protest, který se poté změnil v pochod městem, si mladí lidé přinesli transparenty s hesly „Dycky Země", „Naše touha po pohodlí zabíjí naši budoucnost", „Změňme systém, ne klima" nebo „Klima se mění, proč ne my?".
Středoškoláci přitom stávkovali po celé Evropě. Jen v Česku se zapojili studenti z osmnácti měst. Reagují tak na zprávu OSN, podle které máme posledních 12 let na to, aby se od základů změnila ekonomika a vypouštění emisí uhlíku.
Právě švédská aktivistka odstartovala hnutí Fridays for Future, ke kterému se postupně přidávají studenti z celého světa. Cílem je pohnout politiky od nečinnosti ke změnám.
Prohlášení Fridays for Future
„Vážená vládo, vážení zákonodárci, vážené zákonodárkyně, vážení spoluobčané a vážené spoluobčanky,
na podzim loňského roku vydal Mezivládní panel pro změny klimatu při OSN (tzv. IPCC) zprávu, ve které varuje před riziky spojenými s klimatickou změnou. Abychom do roku 2050 celosvětově přestali produkovat emise, musíme začít jednat ihned. Podle výše zmíněné zprávy totiž máme posledních 12 let na to, abychom dokázali přejít k udržitelnému způsobu fungování globální společnosti a odvrátili tak nevratné poškození ekosystému. Změn klimatu si můžeme všimnout všude kolem nás. Dopadají jak na nás, tak na zbytek světa. Ať už je to sucho, povodně, hurikány anebo čím dál častější výkyvy počasí. Podílejí se zásadně na společenských problémech, jako jsou například válečné konflikty nebo tolik diskutovaná migrace. Pokud okamžitě nezačneme jednat, tyto problémy nás čekají v mnohem větší míře.
Ve škole se učíme, jak důležité jsou vědecké poznatky. Politici před vědeckými poznatky ale zavírají oči. Jejich reakce na vědecká varování neodpovídají závažnosti situace. Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Náš stát investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu namísto do čistých zdrojů energie. Jako vyspělá země však máme mnohem větší možnosti řešit změny klimatu, než země tzv. třetího světa. Zatímco politikům dochází výmluvy, nám všem dochází čas.
Požadujeme, aby se klimatická krize začala i jako skutečná krize vnímat. Vyzýváme politiky, aby neprodleně začali jednat a učinili kroky nezbytné ke snížení emisí. Změny klimatu nejsou žádnou novinkou. Vědci a vědkyně před nimi varují svět již dlouho a upozorňují na to, že za nimi stojí lidská činnost. Víme taky, co dělat a jak se vyhnout nejhoršímu. Jediné, co chybí, je akce.
Jako studenti a studentky středních škol jsme znepokojeni postojem společnosti a politiků ke změnám klimatu. Ve školách se vzděláváme kvůli naší budoucnosti, která nás možná vůbec nečeká. Rozhodli jsme se jednat. Inspirováni šestnáctiletou Gretou Thunberg ze Švédska a tisíci studentů a studentek po celém světě se připojujeme ke globální stávce za klima. V pátek dne 15. března vyjdeme do ulic.
K čemu sedět ve školních lavicích, když dospělí a ti, kteří rozhodují o naší budoucnosti, nedělají nic pro to, abychom vůbec nějakou měli?"
Foto Varvara Šatunova
