Více než jeden a půl milionu korun ušetřených z veřejného rozpočtu. Takový je výsledek ročního výzkumu projektu Rapid Re-Housing týmem výzkumníků z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně. Cílem projektu Rapid Re-Housing bylo vyzkoušet, zda je možné ukončovat bezdomovectví rodin s dětmi poskytnutím bydlení a flexibilní podpory v podobě sociální práce a zda je toto řešení udržitelné. Projektem prošlo 50 rodin, drtivá většina z nich si bydlení udržela.
Ačkoliv projekt sbíral doma i po Evropě slova uznání a významná ocenění, nové vedení města o jeho budoucnosti ještě jisto nemá. „Z analýzy vyplývá, že myšlenka projektu funguje. Byl spolufinancovaný z rozpočtu města, a pokud by měl pokračovat, bude na něj nutné uvolňovat také další finance a pracovníky," prohlásil náměstek primátorky města Brna pro oblast sociální Robert Kerndl.
Zabydlování se navíc podle Kerndla neobešlo bez provozních komplikací a problémů. „I z těchto důvodů se teprve budeme rozhodovat, zda projekt podpoříme i do budoucna a jakým způsobem. Každopádně teď máme k dispozici cenné podklady, které zcela jistě využijeme při dalším rozhodování,“ uvedl náměstek primátorky města Brna pro oblast sociální Robert Kerndl.
Projekt stál celkově 10 milionů korun. Drtivou většinu z této částky, konkrétně 95%, bylo zaplaceno z Evropských strukturálních fondůMěsto mělo povinnost spolufinancovat 5% nákladů projektu,tedy zhruba 490 tisíc korun. Do projektu se však finančně zapojili i soukromí partneři. Město tedy na projekt naložilo ze svého rozpočtu 150 tisíc korun.
Z padesáti náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno udržet si s poskytnutou podporou městský nájemní byt po dobu jednoho roku 48. Díky tomu těchto padesát intervenčních rodin strávilo během 12 měsíců od nastěhování v běžném bydlení v průměru 11,8 měsíců, oproti tomu rodiny, které se nedostaly do projektu, strávily v nájemním bydlení pouze 2,7 měsíce.
„Výsledky pilotního projektu jsou překvapivě dobré. 96 % náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno udržet si s poskytnutou podporou městský nájemní byt po dobu jednoho roku. Ukázalo se, že tento přístup navrací děti do rodin, zlepšuje zdravotní stav rodičů a dětí a šetří veřejné prostředky,” říká Štěpán Ripka, vedoucí výzkumného týmu z Ostravské univerzity.
Podle analýzy cost-benefit, jež zkoumá poměr nákladů a úspor projektu, ukázala, že každá rodina za rok od nastěhování snížila náklady veřejným rozpočtům v průměru o 31 tis. korun, což pro podpořených 50 rodin odpovídá celkové úspoře více než 1,5 milionu korun. Jeden z hlavních přínosů projektu spočíval také v tom, že děti nemusely strávit celkem 3 984 dní v ústavní a pěstounské péči.
„Já jsem teď byla na pár brigádách a mám pocit, že můžu nastoupit normálně do práce. Pořád mám dluhy a různé problémy, ale to zásadní teď nechybí – bydlení. A co je hlavní, moje dcera je teď nejspokojenější, co ji znám, ve škole ji pořád chválí, to mi dává hroznou sílu,“ popisuje svou zkušenost s projektem paní Zuzana, jedna z klientek.
„Celkově jde o významný, a především nesmírně užitečný rigorózní výzkum, který může pomoci nejen zvýšit účinnost veřejné podpory poskytované rodinám vystaveným bezdomovectví, ale ovlivnit úroveň celospolečenské debaty o efektivitě veřejných opatření,” komentoval výzkum profesor Štěpán Jurajda, recenzent závěrečné zprávy za Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI).
Až 96 % náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno si s podporou udržet bydlení po dobu jednoho roku. Tak vysoké číslo podle výzkumníků dokazuje, že bezdomovectví je možné řešit systémově poskytnutím bydlení a adekvátní podpory.
Foto MMB
