Nadpoloviční potenciál má v prezidentských volbách jen Pavel, Babiš je druhý

Nejsilnějším vyzyvatelem hradu je v současnosti premiér Andrej Babiš (ANO) s podporou 44 % voličů. S výraznějším odstupem pak následují další představitelé hnutí ANO, konkrétně ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s 35 % a ministryně financí Alena Schillerová se 30 %. Specifickou pozici si v průzkumu udržuje moderátor Marek Eben, u kterého volební potenciál dosahuje 40 %, ačkoliv svou kandidaturu dlouhodobě odmítá, přičemž v umělecké sféře mu nově sekunduje také herec Marek Vašut.

Průzkum zároveň mapoval míru rezistence voličů vůči jednotlivým figurám politické scény. Zatímco Petra Pavla jako budoucího prezidenta odmítá 45 % dotázaných, u Andreje Babiše činí míra nesouhlasu 56 % a u Aleny Schillerové 65 %. Nejvyšší míru odmítnutí však analýza zaznamenala u bývalého premiéra Petra Fialy (ODS), jehož případnou kandidaturu vylučuje 80 % populace. 

Těsně za ním se umístil vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (za Motoristy) s 79 % odmítavých hlasů, následovaný předsedou SPD Tomiem Okamurou a šéfem Motoristů Petrem Macinkou, které shodně nechce na Hradě vidět 74 % respondentů. Na spontánní otázku bez předloženého seznamu jmen přitom nedokázalo konkrétního kandidáta uvést 62 % lidí, což naznačuje, že pro většinu společnosti není téma personálního obsazení úřadu pro rok 2026 aktuální.

Z hlediska vnímání samotné instituce hlavy státu data ukazují na mírný pokles vnímané důležitosti prezidentského úřadu. Zatímco koncem loňského roku jej za podstatný považovalo 76 % občanů, letos na jaře tento podíl klesl na 67 %. „Pokles vnímané důležitosti Hradu může být zapříčiněn pominutím povolebního vyjednávání z minulého období a možná i reflektuje posun společnosti k většímu důrazu na exekutivní politiku vlády a parlamentu,“ vysvětluje za STEM/MARK Jan Burianec.

Pouze 35 % Čechů by v současnosti podporovalo posílení prezidentských pravomocí, naopak 14 % by bylo pro jejich oslabení. Znalost samotných ústavních kompetencí přitom zůstává stabilní. Dobře je zná pouze každý sedmý oprávněný volič, typicky lidé s vysokoškolským vzděláním, obyvatelé Prahy a sympatizanti aktuálních opozičních stran. „Ačkoliv většina veřejnosti správně identifikuje pravomoc prezidenta vetovat zákony nebo udělovat milosti, hlubší povědomí o specifických ústavních kompetencích, jako je jmenování soudců či členů bankovní rady ČNB, zůstává u podstatné části populace omezené,“ doplňuje Burianec.

Ideální profil budoucího prezidenta je podle respondentů definován zejména morálními vlastnostmi a nezávislostí. Celkem 21 % lidí požaduje na prvním místě čestnost, poctivost a slušnost, pro 19 % je klíčová nadstranickost a 17 % akcentuje reprezentativní vystupování. Voliči většinově preferují kandidáty s praktickou politickou průpravou z oblasti diplomacie či ekonomie, kteří by však do kampaně měli vstupovat jako nestraníci odříznutí od vlivu lobbistických skupin. Většina společnosti se shoduje na tom, že prezident by měl působit jako sjednotitel, měl by se vyvarovat vulgárních výrazů, pravidelně navštěvovat regiony a podporovat národní byznys v zahraničí.