Počasí dnes2 °C, zítra4 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

RECENZE: Coco je animák, který v chladném lednovém počasí zahřeje u srdce

Nejnovější animovaný počin studia Disney/Pixar vypráví příběh malého Miguela, který by se moc rád stal muzikantem po svém velkém vzoru Ernestu de la Cruzovi - největšímu mexickému zpěváku všech dob. Miguel si dokonce postavil skrýš, kde schovává vlastnoručně postavenou kytaru a kde kouká na staré VHSky s de la Cruzeovými filmy. Jeho rodina by však byla raději, kdyby se stal ševcem a vyráběl boty jako všechny generace před ním. Hudba je v jejich domě zakázána a když se Miguel na Día de los Muertos (Den mrtvých) rozhodne ukrást z de la Cruzeova hrobu nebožtíkovu kytaru, ocitá se v říši mrtvých. Zde se musí náš malý hrdina spojit se svými zesnulými příbuznými a zjistit, proč je hudba v jeho rodném domě zakázaná a zda-li i přes tento fakt může jít za svým snem a stát se muzikantem.

Áčkový velkofilm v okurkové sezóně

Coco mi už od prvních trailerů přišel jako snímek, který mě nezajímá a přišlo mi, že nezajímá ani české diváky, ba ani českého distributora, který s lokální premiérou přichází několik týdnů po té za velkou louží. (Což se zas tak často nestává.) Kinům ale koneckonců v lednu, již tradičně, vládne okurka a tak rozhodnutí švácnout tenhe áčkový animáč do půlky ledna není zas až tak hloupé. Koneckonců, něčím se děti krmit musí a i přes mou počáteční nedůvěru v animační studio Pixar, které má za posledních několik let i pár nemalých přešlapů (hepčíAuta3ehm), buďme rádi, že je to právě Coco a ne třeba Ledová sezóna 2. (Jejíž pokračování se díky bohu nechystá, neboť první film sem pravděpodobně připutoval z některého kruhu pekla.)

Pláč povolen

Vzhledem k nízkým očekáváním, co se zde recenzovaného snímku týče, můžu říct, že jsem byl skutečně potěšen vidět animovaný film, kde se příběh krásně a přirozeně rozvíjí a nerozdupává ani neponižuje tradice Dne mrtvých, okolo kterých se vše točí (Coco je v Mexiku velký hit, jentak mimochodem). Snímek je ve finále skutečně lidsky dojemný, podobně jako třeba V hlavě. Ostatně Pixar je známý tím, že dokáže lidi rozplakat (myšleno v tom dobrém slova smyslu) a posledních deset minut Coco je skutečně emocionální superbomba, u které jsem se ani já neudržel. Tohle finále funguje především kvůli dobře vystavěnému pozadí všech postav, které se filmem hemží. Díky tomu máte i v krátkých 105 minutách možnost k chrarakterům přilnout a mít pocit, že se pohybujete ve světě, který je Vám dobře známý.

Malá animovaná revoluce

Další věcí, která funguje skvěle, je práce s hudbou. Dočkáme se několika písní a i když ne každému sednou, není to něco, čeho je třeba se bát a dokonce bych vyzdvihl odvahu vyhnout se tradičním popovým beatům a vsadit na kytary, trumpety a mexické rytmy. Asi je zbytečné zmiňovat technickou stránku věci, dle očekávání je totiž dokonalá. Stále sice máte pocit, že sledujete animovaný film, ale už to začíná být na hraně. Některé scenérie, především v říši mrtvých, jsou tak vizuálně bohaté, nádherné a živoucí, až je k neuvěřění, že nejsou skutečné.

Je Coco vykrádačka?

V roce 2014 šel do kin (u nás na DVD) velmi povedený snímek Kniha života. Taktéž animovaný, taktéž vyprávějící o mladíkovi, který se chce stát muzikantem proti vůli své rodiny, taktéž odehrávající se v Mexiku a taktéž na Den mrtvých. Jeden z hlavních důvodů, proč mě Coco až tak nezajímal, byl právě fakt, že na první pohled šlo o prachsprostou vykrádačku výše zmíněného. Poté co jsem shlédl oba filmy můžu s klidem, říct že se příběhy těchto dvou děl tak moc rozcházejí, že šlo fakticky nejspíš jen o náhodu, kdy dva lidé dostali ten stejný nápad a tou pouze na na té základní úrovni. (Tedy zasadit příběh o muzikantovi do Mexika na Den mrtvých.) Každopádně, pokud jste Knihu života viděli a líbila se vám, neubráníte se během sledování Coco srovnávání.

Zázrak se nekoná

I přesto, že jse snímek košatý, má zajímavé postavy a dovolí si i pár pěkných překvapení, jde o další příběh dítěte, které má životní sen, jeho rodina ten sen nepodporuje a on tak musí dokázat že jeho sny za to stojí bla, bla, bla. Myslím, že chápete, kam mířím. Dětem to asi stačit bude, ale o něco chytřejší zápletka by rozhodně neurazila a to je asi největší problém celého filmu. Ano, je to dojemné a všechno kolem, něco tomu ale prostě chybí. Díky tomu mě Coco nedokázal strhnout. Každopádně i tak jde o povedený snímek a určitě stojí za shlédnutí.

HODNOCENÍ: 70%

ČSFD: 89%

Autoři | Foto Pixar

Štítky Recenze, Coco, animovaný film, film, kytara, den mrtvých, rodina, Walt Disney, Mexiko, Pixar, hudba

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

RECENZE: Coco je animák,  který v chladném lednovém počasí zahřeje u srdce  |  Kultura  |  Zprávy  |  Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.