V úterý odstartoval Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, který každoročně hostí studenty divadelních akademií z celého světa. Festival zahájila tradičně úvodní ceremonie. Po ní se během odpoledne a večera představili divadelníci z Říma či Vídně. První představení festivalu, inscenaci The Life Story of Puppets studentů činoherního herectví JAMU, zasáhla smolná událost - herečky ztratily hlas. Představení tak nahradil výživný workshop s režisérkou inscenace.
Nepřízeň osudu tedy přešli studenti spolu s režisérkou s noblesou. První představení doprovodného programu festivalu a zároveň první festivalový bod programu vůbec totiž nahradili workshopem metaforického herectví. Workshop vedla Oxana Smilková, ročníková vedoucí a zároveň režisérka zmíněné inscenace.
Oxana Smilková dělí herecké motivace na psychologické a metaforické, a právě s těmi metaforickými zúčastnění pracovali. „Naplňovali jsme svá těla popelem, střepy, černými a bílými kuličkami, stávali jsme se vzduchem, vodou, kamenem i vulkánem. A ve stavu největšího ztělesnění jsme řekli repliku z Čechova – přes představu a přes tělo. Nebo jsme se alespoň pokusili," popisuje workshop spokojená zúčastněná Lucie Hrochová.
Postapokalyptický Pavillion
Svět byl zasažen. Lidstvo ztratilo kontakt s přírodou. Oxid siřičitý, oxid uhelnatý, amoniak a chlorovodík zapříčinily postupnou atmosférickou korozi. Zvířata a veškerá vegetace začala trpět nedostatkem vlhkosti, vzduchu a kyslíku. Nebyla schopná fotosyntetické produkce. Zvýšená hladina olova je začala hubit. Nakonec přišla od severu velká korozní bouře a zahubila veškeré zbytky živých exemplářů.
Inscenace Pavilion, kterou v úterý v Huse na provázku představili absolvujících studenti Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, je postavena na postapokalyptické vizi budoucnosti světa, který se ekologicky jednoduše zřítil do propasti. „S pokornou jemností a humorem, na který divák musí přistoupit, se herci ujali úkolu předvést svůj cirkus. Cirkus, či panoptikum, které je špatné, hloupé, jednoduché, kapající, fotící, zlé a nevkusné," shrnula ve své festivalové recenzi Dagmar Říhová. „Autorský projekt je prezentací sebe sama a svého vnímání vlastního pojetí světa, a nebo možná svého vnímání konce světa. To, co má být vtipné, se vtipným skutečně stává, to, co má dělat diváka nejistým, zaručeně funguje," dodala Říhová.
Více se dočtete ve večerní o hře Pavillion recenzi redaktorky Brněnské Drbny.
Vídeňský tanec do pekel Phaedra’s Love
Před šestou hodinou se před domácím publikem poprvé vystoupili zahraniční umělci. Experiment divadelní formy a tance představila rakouská režisérka Miru Stadlerovou. Mira, která je studentkou třetího ročníku Semináře Maxe Reinhadrta, chtěla zjistit, jestli práce se hrou Sáry Kaneové „Phaedra’s Love“ je opravdu o realistickém popisu krutosti, nebo jde spíše o práci se specifickou atmosférou, kterou Kaneová ve čtenářích své hry evokuje.
Atmosféru tvoří krutý náhled do romantické duše, plné bolesti a neopětované lásky. S přihlédnutím k autorčině biografii a také její náhlé sebevraždě se není čemu divit, že byla schopna zrcadlením svého života do svých her vytvořit pocit, který tak připomíná peklo. Tento pocit je přenesen na diváky projevy těla a tance, zatímco jazyk Sáry Kaneové pomáhá utéct této atmosféře díky krutým, bezprostředním konverzacím.
„Vídeňská Faidřina láska byla studentská interpretace náročné hry. Dramaturgicky a režijně bych hodnotila inscenaci jako uspokojivou, protože chybělo dotvoření psychologické motivace hlavní postavy, na které celá hra stojí, ale i padá. A i přesto, že herci předvedli, že jsou schopni se poprat s náročným textem a předat svým pohybem konkrétní pocity, hlouběji se herecké výkony hodnotí těžko, protože je možné, že herci tápali, jak své postavy vlastně zahrát," shrnula své pocity ze hry Magdaléna Milostná.
Netvor na italské farmě
„Jsi lidská bytost, zvíře, nebo... Jsi netvor?“ Na tyto tři jednoduché otázky nalezli v „The Farm“ nečekané a protichůdné odpovědi. Hra italského režiséra Paola Alessandriho je výsledkem měsíců fyzické a verbální improvizace. „The Farm“ prezentuje publiku prostřednictvím neotřelého použití těl, zvuků, hlasů a obrazotvornosti antiutopickou a hrůzu nahánějící farmu: místo, kde jsou antagonistické postavy Člověka a Zvířete napřed prohozeny, a poté sloučeny, čímž přivedou na svět nové děsivé stvoření: NETVORA.
„Herci jsou umolousaní a špinaví, v roztrhaném pracovním oblečení naznačují náročnou práci na farmě, rytmizované hekání a úpění se proměňuje v dětskou písničku o starém McDonaldovi, tentokrát však v působivé a trochu děsivé aranži chorálu. Herci si nasazují masky, aby zobrazili, kterým zvířetem jsou. Nadále však používají především pohybových výrazových prostředků (dech beroucí obraz větrného mlýna), pomocí kterých i stylizují své postavy," popsala hru Lucie Říhová. Více se dočtete ve večerní o hře The Farm recenzi redaktorky Brněnské Drbny.
Ve středu se představí další ansámbly zahraničních hostů. Hru Towards the Depth předvedou divadelníci z polského Krakowa. Velmi očekávaným vystoupením bude 336 Letters of Love divadelníků z kolumbijského Medellinu. Večer se pak v Huse na provázku představí i soubor z moldavského Kišiněvu. Podrobný program, včetně doprovodných akcích, najdete na stránkách festivalu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
