Po Vlkovi z Wall Street už jen těžko může nějaký snímek v žánru „zázračně zbohatnu“ nasadit laťku výš. Naposledy se o to pokusil právě film Zlato v režii Stephena Gaghana, který vsadil na žolíka – zářivou hvězdu Matthew McConaugheyho. Stačilo to k úspěchu?
Příběh se točí okolo, teď se podržte, zlata. A Kenny Wells (Matthew McConaughey) ho chce najít, protože těžební společnost jeho otce je na mizině. Ta společnost, která mu po jeho smrti zůstala na ramenou. Upíná se tak k poslední šanci – místu v indonéském pralese, kde by, podle instinktu hledače zlata, měl najít zářivou žlutou žílu. Už z traileru je jasné, že se mu to podaří. Je ale opravdu zlato, po kterém Kenny tak touží, tam v podzemí, nebo ho má celou dobu před očima, aniž by ho viděl?
Nebudu chodit kolem horké kaše, Matthew McConaughey byla sázka na jistotu. Pro roli si nechal oholit hlavu a přibral, aby jeho Kenny Wells byl slizoun k pohledání, ale publikum ho i přesto milovalo. Vychází to na sto procent. Divák prostě rád vidí, že z dezoláta s posledním dolarem v kapse dokáže změnit svůj život, když jde tvrdě za svým snem.
Zdá se vám ta poslední věta v předchozím odstavci kliošidní až běda? Přesně takový je totiž scénář filmu. Až na konečných dvacet minut, kdy zažijete pár zvratů, díky kterým pravděpodobně budete s filmem spokojeni, se příběh a scénář odehrává v přesně ohraničených mantinelech. Víte, že Kenny zlato najde. Víte, že si bude naplno svoje bohatství užívat. Víte, že mu to nebude klapat v osobním životě. A to je problém celého filmu – víte, co čekat.
Já zase nevím, jestli režiséra Gaghana příliš svazovalo to, že film je natočen podle skutečných události, nebo měl jen nedostatek kteativity a odhodlání ukázat něco víc.
Zlato pravděpodobně skončí mezi tucty dalších filmů, o kterých řeknete: „Jo, bylo to dobrý, ale znovu už bych na to nešel.” A to je škoda. Už jen kvůli skvělému McConaugheymu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
