Svou historii datují do roku 2000 a za 16 let aktivní hudební produkce si dokázali vytvořit a udržet jméno prvotřídních showmanů, jejichž vystoupení jsou pokaždé jedinečným zážitkem. Monkey Business své fanoušky zbožňují a oni zbožňují je. Koneckonců, sál nacpaný k prasknutí tomu sám napovídal.
Netrpělivé postávání před zataženou oponou obohatil návod, jak rozhýbat a poctivě protáhnout své tělo. S devátou večerní odstartovala i gejzír energie Po úvodních minutách nikdo nezůstal na pochybách: další dvě hodiny budou naplněny nejen skvělou muzikou, ale také působivou laser show.
Kapela nastoupila ve své tradiční sestavě: Roman Holý (klávesy, zpěv), Ondřej Brousek (klávesy), Pavel Mrázek (baskytara), Oldřich Krejčoves (kytara), Martin Houdek (bicí) a v neposlední řadě Matěj Ruppert (zpěv), doprovázený Terezou Černochovou. A pokud se vám zdálo, že mezi nadšeným publikem vidíte postávat další známé tváře, zrak vás nešálil. Kromě Jiřího Langmajera, Tatiany Vilhelmová či Jiřího Stracha, jste jistojistě nemohli přehlédnout Vojtu Dyka, který se dokonce na pódiu chopil mikrofonu a spolu s Matějem Ruppertem předvedl vynikající improvizaci.
Průběh celého večera narušilo hned několik technických komplikací. Diváci ani vystupující se však nenechali vyvést z míry. Tu správnou „míru“ si totiž udržovali díky Jägermeisteru, který byl v rámci soutěže naléván prvním řadám v pravidelných intervalech po celé dvě hodiny.
Soutěž o flašku bylinného nápoje pak utnul frontman rčením „Pravý muž umí hru včas zastaviti a píseň zahráti!“ a energická show spěla až k závěrečnému songu. Všeobecné nadšení v tu dobu postupně střídalo příjemné vyčerpání a proto na afterparty s DJ Laisem zůstala jen hrstka odvážných, které vyčerpávající koncert nijak viditelně nepoznamenal.
A stále plný energie vypadal i Matěj Ruppert při rozhovoru těsně po skončení.
Jak vlastně vznikl název skupiny – Monkey Business?
Na to se mě dlouho nikdo nezeptal, ale byly doby, kdy se ptal pořád každej a tuhle otázku jsem trochu nesnášel. Ale vybírání názvu pro kapelu se snoubí s tím, že ta kapela začíná. A to je krásnej okamžik. Nádhernej. Kterej se už nikdy potom neopakuje. A nezáleží, jestli je pak úspěšná nebo neúspěšná, v tu chvíli cítíte, že tohle je to ono a teď se tomu snažíte najít ten název. My jsme se scházeli ve zkušebně a dělali na prvních písničkách a vždycky po tý zkoušce jsme šli na pivo nebo na panáka a tam vymýšleli název. Tam to byla celá erupce různých nesmyslů a hlášek a tehdy Pavel Mrázek přišel s názvem Monkey Business. To byl obchod v Londýně, na Camdenu, kterej se tak jmenoval, a prodávali v něm nesmysly. Ale jen zdánlivě.
Proč zrovna funk/pop, jakožto styl vašich skladeb?
Styl, kterej hrajeme, vychází z nás všech. To jsme si nijak nezvolili, nebylo to tak, že bychom se nějak rozhodovali, jakou cestou se vydáme, to prostě bylo jasný a nikdo jsme si nemuseli vůbec nic říkat. V tu chvíli to byl naturel nás všech a i ten vývoj naší hudby, protože si myslím, že od první desky jsme urazili poměrně dost velkej kus cesty, takže je to věc naší přirozený povahy. V první řadě Romana, kterej píše ty písničky, a i trochu nás, protože jsme to prostě my.
Na tvorbě vašich desek se podílí velké množství úspěšných českých i zahraničních hudebníků. Která spolupráce byla pro vás asi nejcennější zkušeností?
Každá. Nemůžu říct jednu. My jsme se třeba potkali se zpěvákem Deep Purple, skamarádili jsme se, dodneška si píšeme, to člověk doopravdy nezažije každej den. Ale stejně obohacující byla zkušenost třeba s Wabi Daňkem, Martou Kubišovou nebo Jamesem Colem. Zní to velmi pateticky a řekne vám to asi každej, ale je to prostě tak. My si ty lidi vybíráme právě pro to, aby nás obohacovali. Jinak by to nemělo žádnej význam.
Chystáte novou desku?
U nás je to vždycky tak trochu běh na dlouhou trať. Uděláme desku, několik týdnů po tom jsme toho vždycky plný a děláme klipy a pak je mezidobí, kdy jsme strašně leniví, což není dobrá vlastnost pro kapelu. Ale už dva tři měsíce přemejšlíme nad novou deskou a určitě bude.
Jak hodnotíte letošní rok v ohledu koncertů?
Fantasticky!
A ten dnešní?
Fantasticky. My máme strašně rádi tenhle klub. Fléda je z mnoha důvodů jeden z nejlepších klubů v Český republice, ne-li možná úplně nejlepší. Je tady vždycky naprosto fantastická atmosféra, myslím si, že v Brně nás lidi mají rádi, což dneska bylo vidět. Mám rád dobrý lidi, ať jsou z Brna, nebo z Ostravy, úplně odkudkoliv, beru nás všechny jako jednu rodinu. Brno je nicméně naše oblíbená štace a hrozně rádi tady hrajeme.
Kdo vymýšlí a designuje vaši laser show?
Podobně jako všechny ostatní věci, i tohle vymýšlíme tak nějak pospolu, ale lasery ovládá náš kamarád Martin Šírek.
Co vás inspirovalo k myšlence zavedení pódijních Jägermeisterových píp?
Realita je taková, že kapely se samozřejmě spojují s určitými partnery, aby ty koncerty mohly dělat šťavnatější, aby si třeba občas mohly dovolit natočit klip, protože lidi hudbu spíš kradou, než kupujou a to byl ten prvotní impuls. Hledali jsem různý partnery, máme různý partnery (Kooperativu, Plzeňský prazdroj, Jägermeistera, Red Bull), jsou to společnosti, který s námi spolupracují už mnoho let, podporují nás a to je skvělý. A takováhle sranda na pódiu s Jägermeisterem nás napadla hned první koncert. Nikdo to pořádně nikdy nedělal a není to ani nic takovýho, že bychom si řekli 'Tak dneska večer budeme propagovat Jägermeistera.' Vyplynulo to naprosto přirozeně.
Jaký je důvod toho, že na vašem letošním turné (Zatim je všechno v naprostym rychtyku, pozn. red,) hostuje Tereza Černochová?
Tonya (zpěvačka MB, aktuálně na své vlastní tour s novou kapelou a deskou – pozn. red.) nás poprosila, že se chce taky trochu víc věnovat svojí kariéře. Místo ní nastoupila Tereza, která ná už mimochodem pomohla, když Tonya třeba porodila; je to naše kamarádka. Vystupuje s námi v průběhu celého roku, my jsme teď vlastně v momentě, kdy máme zpěvačky dvě. A obě skvělý. Obě jsou báječný a doufejme, že takhle to vyhovuje nám všem. A samozřejmě, Tonye přejeme jenom to nejlepší, není to nic takovýho, že bychom se na sebe naštvali. Tonya se prostě chce víc věnovat svojí kariéře a my to naprosto chápeme a respektujeme.
Text, Foto: Kristýna Svobodová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.