Hru Oněgin byl Rusák letos představilo studentské ProFI divadlo Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě. Hra na motivy Ireny Douskové navazuje na příběh z knihy Hrdý Budžes. Pro studenta Mendelovy univerzity Jana Sádkovského to byla první hra, kterou si zahrál v ProFI divadle. A podle jeho slov, rozhodně není poslední.
Jak vznikl nápad hrát v představení Oněgin byl Rusák?
Dostal jsem se k tomu víceméně náhodou. Kamarádka mi poslala odkaz na konkurz, který jsem otevřel ráno v den jeho konání. Jelikož mám rád knihu i divadelní představení představení Hrdý Budžes, tak jsem si řekl, že zkusím štěstí. A vyšlo to.
Roli sis vybral sám nebo ti byla na základě konkurzu přidělena?
Na stránkách ProFI divadla byly vypsány role, ke kterým jsme se mohli přihlásit. Já jsem si tam vybral roli Honzy Kaplana, který hraje na kytaru a zpívá. Díky tomu mě tato role zaujala, máme stejné záliby. Mimo divadlo zpívám a hraji na kytaru v kapele.
Bylo to tvoje první představení nebo už si dříve někde hrál?
Asi dva měsíce zpátky jsem hrál roli prince v amatérském divadle u nás na vesnici. Takže toto byla moje první zkušenost doslova v „profi divadle“. Ačkoliv mým snem je mít úspěšnou kapelu, u divadla bych rád zůstal.
Jaká je tvoje oblíbená scéna?
Mezi moje nejoblíbenější scény patří ta, když má Antoš rande s Helenkou. Objeví se tam Šlesingr a povídá „Náhodou jsem tu zametal…“ Je to zahrané opravdu dobře a upřímně mohu říct, že jsem se zde asi nejvíce zasmál.
Co bylo pro tebe během nácviku hry nejtěžší?
Oněgin byl Rusák je tragická komedie, která je ovlivněna dobou, ve které se odehrává. Hlavními postavami jsou maturanti v období totality, kteří se snaží jít proti režimu a dělat co chtějí. Ačkoliv preferuji humorné scény, zde se snažím profesionálně zahrát i ty vážnější. I babička, která mě hodně podporuje v hraní, říká, že jsem komediant. Hraní beru vážně, proto se řídím radami, které mi dává režisér Pavel Havelka. Dobrý herec by měl umět zahrát všechno.
Čeho se nejvíce bojíš před začátkem představení?
Samozřejmě mám trému před vstupem na podium a bojím se, že něco pokazím. Ale nejhorší je to, že když něco popletu, tak to nepokazím jen sobě ale i dalším osmdesáti lidem, kteří tomu věnovali spoustu práce.
Ty studuješ Mendelovu univerzitu a spolek spadá pod Masarykovu univerzitu. Je v ProFI divadle více lidí z různých univerzit?
Jsem rád, že na konkurz může přijít v podstatě kdokoli a nemusí nutně být z Masarykovy univerzity. Ačkoliv vím, že její studenti si mohou divadlo zapsat jako předmět a obdrží za přípravu představení kredity. Možná i proto převládají. Ale prvních několik týdnu jsem si myslel, že jsem jediný z jiné univerzity. Až postupně jsem začal zjišťovat, že v tom nejsem sám.
Jaké očekávání máš od derniéry?
Pro mě osobně to bude „premiérová derniéra“ a moc se na ni těším. Myslím si, že oproti premiéře, kde se napětí dalo krájet, bude vše uvolněnější. Nejen proto, že to budeme hrát poněkolikáté, ale hlavně díky obrovskému kusu práce, kterou celý tým odvedl.
Plánuješ spolupracovat i na dalších představeních?
Rozhodně ano, i kdyby mi třeba nevyšla herecká role. Na divadle se mi líbí to, že mimo hraní je zde spousta funkcí, které může člověk zastávat. Je možnost práce u světel, zvuku, v hudbě, PR a další možnosti. Obzvlášť práce u zvuku je zajímavá, jelikož ProFI divadlo vytváří autorskou hudbu, která provází celé představení. A navíc je zde skvělý tým lidí, se kterými se chci nadále setkávat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
