Dnes, 10:25
Přesunout pomník rudoarmějce z Moraváku na jiné důstojné místo si dali za cíl brněnští liberálové v čele s Piráty. Náměstí má podle nich sloužit lidem, nikoliv ideologickým symbolům minulého režimu. Vypsali proto petici, kterou posléze předloží vedení města. Podle magistrátu to však není tak jednoduché, pomník je totiž nemovitou kulturní památkou a navíc válečným hrobem.
Brněnští liberálové se zasazují o to, aby z Moravského náměstí zmizel pomník rudoarmějce, považují ho totiž za symbol totalitní moci. Monumentální socha na místě stojí od roku 1955 a podle zástupců koalice TU! v čele s brněnskými Piráty už neodpovídá charakteru moderního veřejného prostoru v centru města. Přišli proto s peticí, která podle nich neusiluje o vymazání historie, ale o její zasazení do odpovídajícího kontextu.
Sběr podpisů politici spojili se čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Chtějí otevřít odbornou debatu o dalším využití prostoru na Moraváku a zdůrazňují, že centrum města má sloužit lidem, nikoliv ideologickým symbolům minulého režimu. Podle města však s dílem nelze manipulovat pouze na základě rozhodnutí rady.
„Uznáváme historickou roli Sovětského svazu při porážce nacismu. Zároveň ale odmítáme, aby dominantou jednoho z nejvýznamnějších brněnských náměstí zůstával symbol totalitní moci,“ uvedl Adam Zemek, zastupitel za Piráty a lídr koalice TU! Z Moravského náměstí by rád udělal prostor pro setkávání, odpočinek a každodenní život.
Autoři petice by sochu rádi přesunuli na jiné důstojné místo, například do areálu vojenského hřbitova nebo do prostředí, které odpovídá jejímu historickému významu „Takový krok podle nás umožní zachovat paměť událostí druhé světové války, aniž by ideologický monument dál dominoval veřejnému prostoru v centru města,“ vysvětlil Zemek.
Petici mohou lidé podepsat z domova a zaslat poštou do sídla Pirátů na Lidické, případně se zapojit osobně na vybraných sběrných místech v Brně. Ta budou zveřejněna v příštím týdnu. Podpisy bude možné sbírat také na petičních stáncích přímo u sochy a v centru města, o jejichž termínech budou organizátoři průběžně informovat na sociálních sítích. Po ukončení sběru podpisů plánují autoři petici předložit vedení města a vyzvat k zahájení otevřené odborné diskuze o další podobě Moravského náměstí.
Mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek upozornil, že pomník je nemovitou kulturní památkou a navíc válečným hrobem. „Nelze s ním tedy manipulovat pouze na základě rozhodnutí městské rady. Nejdříve by změna umístění musela být pravděpodobně schválena komisí pro kulturu, poté radou města a zastupitelstvem. Následně by Brno celou záležitost muselo řešit s ministerstvem kultury a ministerstvem obrany," řekl mluvčí ČTK.
Památník rudoarmějců neboli pomník Vítězství Rudé armády nad fašismem se na východě dnešního Moravského náměstí nachází od roku 1955, kdy byl při příležitosti desetiletého výročí osvobození země od fašistického režimu slavnostně odhalen. Trojúhelníkový pozemek sevřený tramvajovými třídami Lidická a Milady Horákové tvoří pojítko mezi přilehlým parkem Koliště a západní částí Moravského náměstí, kde původně stával Německý dům, zbořený těsně po skončení války v roce 1945.
Na přípravě monumentálního veřejného prostoru s pomníkem a bronzovou nadživotní plastikou vojáka na vrcholu se podílela trojice autorů ve složení sochař Vincenc Makovský, architekt Bohuslav Fuchs a Antonín Kurial, který v roce 1946 realizoval pomník obětem druhé světové války v Novém Lískovci v Brně.
Objekt byl po roce 1989 několikrát poškozen. V roce 2008 jej vandalové polili barvou, o dva roky později ho někdo posprejoval. V roce 2015 těsně před přípravami oslav 70. výročí konce druhé světové války se na něm objevilo nasprejováno srdce v ukrajinských barvách. Někdo jej tam namaloval znovu v únoru 2022.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Skupinka mladých, nezkušených a nepříliš inteligentních lidí, ovšem s planoucím zrakem a s mimořádně vyhraněnými názory na události, kterým nezozumí. Právě takoví jedinci byli oporou totality, která nastoupila k moci 25. února 1948.