Paprsky svobody dokumentují jeden z příběhů brněnského disentu

V Mramorových sálech Moravského zemského muzea je od 15. října 2025 do 19. dubna 2026 k vidění výstava s názvem Paprsky svobody. Britská podpora brněnského disentu v 80. letech 20. století. Kurátorky Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření (ODKAZ) tu veřejnosti přibližují příběh solidarity Britů a Brňanů. Kořeny spolupráce sahají do roku 1980, kdy v Oxfordu vznikla organizace s názvem Jan Hus Educational Foundation. Tato organizace systematicky poskytovala hmotnou i intelektuální podporu československému disentu.

„V Brně vše začalo roku  1981, kdy se zde poprvé setkali Roger Scruton a Jiří Müller. Společně s Petrem Oslzlým vytvořili důmyslný konspirační systém, díky němuž mohla jejich spolupráce fungovat bez přerušení až do sametové revoluce. První bytový seminář v domácnosti manželů Oslzlých se konal v prosinci 1984,“ popisuje Petra Pichlová, jedna z kurátorek výstavy. „Roku 1990 vznikla v Brně Československá vzdělávací nadace Jana Husa, která ve své činnosti pod názvem Vzdělávací nadace Jana Husa pokračuje dodnes,“ dodává Pichlová.

Výstava Paprsky svobody se zaměřuje na brněnské dění během pěti let druhé poloviny 80. let 20. století. Představuje důležité oblasti, ve kterých Britové poskytli hmotnou i intelektuální pomoc brněnskému neoficiálnímu kulturnímu světu. Díky Jan Hus Educational Foundation mohli v době normalizace přijíždět a v soukromých domácnostech konat přednášky britští akademici. „Britové ale pomáhali i jinak, například ve sféře samizdatu, zprostředkovávali videoprojekce zakázaných či v ČSSR nedostupných zahraničních filmů v podobě bytových kin, a také podporovali nezávislé brněnské umělce na poli hudby i výtvarného umění,“ vyjmenovává Romana Dominika Hrbatová, druhá kurátorka výstavy.

„Tzv. bytovým seminářům nebyla historiky dosud věnována zasloužená pozornost. Výstava Oddělení ODKAZ tento dluh brněnské kulturní historii alespoň částečně splácí,“ uzavírá téma generální ředitel MZM Jiří Mitáček.