Čtvrtek 22. 5. 2025 | Svátek má Emil
Osudy původních obyvatel tří slavných brněnských vil a jejich širší rodiny připomínají nové kameny zmizelých. Na mosazných kostkách usazených v dlažbě jsou vyryta jejich jména, data a místa narození i úmrtí členů rodin Löw-Beer, Tugendhat a Hože. Kvůli svému židovskému původu byli tito lidé vystaveni nacistické perzekuci. Po osmdesáti letech od konce války si jejich životní příběhy Brňané připomínají.
V brněnské ulici Hlinky dnes přibyly nové kameny zmizelých. Doplnily tak mosazené kostky, které byly uloženy před několika vilami v ulicích Černopolní, Drobného a Antonína Slavíka už před rokem. Připomínají osudy brněnských židovských rodin, které pobývaly v okolí Lužánek a také dnešního Výstaviště.
Členové rodin Löw-Beer, Tugendhat a Hože a Löw-Beer byli kvůli svému židovskému původu vystaveni nacistické perzekuci. Zatímco někteří dokázali emigrovat do všech koutů světa, jiní zahynuli během války. Právě jejich osudy si jihomoravská metropole osmdesát let od konce holokaustu připomíná.
„Je stokrát opakovanou pravdou, že bychom se z historie měli poučit, a je stokrát opakovanou smutnou zkušeností, že to neumíme. Znovu a znovu zapomínáme, co bylo, historii si upravujeme a opakujeme ji. Druhá světová válka byla strašná, stála obrovské utrpení a více než sedmdesát milionů lidských životů. Zachvátila celý svět," uvedl během vzpomínkové akce místopředseda vlády Vlastimil Válek (TOP-09). Zdůraznil, že je potřeba udělat vše proto, aby se podobná tragédie neopakovala.
Připomněl, že obětí druhé světové války a holokausty byla také rodina Löw-Beer, stejně jako celé národy a perzekuované skupiny obyvatel. „Jsem rád, že ta velká rodina je zpátky doma. V Brně vždy doma byli a vždy doma budou. To, že Hitler ničil jejich domov i je samotné nemění nic na tom, že sem patří. Pokud chceme, aby se historie neopakovala, musíme být silní v našich morálních postojích a v tom, co děláme," připomněl Válek. Hrůzy holokaustu přirovnal k aktuálnímu dění na Ukrajině.
„Zlo začíná tiše, začíná plíživě a končí to tím, co se stalo rodině Löw-Beer," dodal místopředseda vlády. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) připomněl, že nacistická hrůza začala dávno před rokem 1939. Krveprolití podle něj předcházelo utlačování a útoky na konkrétní skupiny obyvatelstva. Vše vedlo k útlaku, nesnášenlivosti a vykořenění. Právě s vykořeněním Česká republika bojuje dodnes.
Členové rodiny Löw-Beer výrazně ovlivnili tvář Brna, kvůli totalitám 20. století ale ztratili svůj domov. O veškerý majetek rodiny přišly s nástupem nacismu, nezískaly jej zpět ani po skončení druhé světové války. Kameny zmizelých za své předky přijeli potomci položit z celého světa, z Brazílie, Austrálie i Severní Karolíny.
S minulostí se vyrovnávají dodnes, návštěva jihomoravské metropole pro ně byla bolestná. Vyzvali, aby se lidé zamysleli nad osudem těch, jejichž jména jsou do mosazných kostek vyrytá. Aby zapátrali po jejich osudech a zamysleli se nad křivdou, která se jim stala. Zavzpomínali tak na své předky a věnovali jim několik modliteb. Před nově položené kameny zmizelých pokládali růže.
Pak už se Brno ponořilo do tichého pietního průvodu doprovázeného hudbou. Slavnostní procesí se přesunulo na Hlinky 86, kde začalo samotné pokládání kamenů. Postupně se položilo celkem 18 kamenů zmizelých – 7 na Hlinkách 86, 4 na Hlinkách 104, další 4 na adrese Hlinky 132 a poslední 3 na Kalvodově 8.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
