U Břeclavi opravili starý lovecký zámeček. V památce přespí cyklisté

Zámeček Lány ležící v Lednicko-valtickém areálu prošel celkovou rekonstrukcí a nově se otevírá veřejnosti. Poničená budova získala novou střechu, fasádu, změn se dočkaly také interiéry a venkovní prostory zámku. Soukromý majitel má totiž s objektem velké plány. Do historické památky láká turisty a kolaře, kteří na místě můžou také přespat.

Zámek je od roku 1958 kulturní památkou, milovníci dějin se do něj ale dlouhá léta nedostali. Nový vlastník, jenž zámek vlastní už tři roky, se ale situaci rozhodl změnit a brány historického objektu otevřel. „Uprostřed je správcovská budova pro personál. V další části byly původně garáže, kde měli vojáci umístěnou techniku. Ty jsme proměnili v cykloapartmány, které poslouží náhodným turistům projíždějícím lokalitou,“ sdělil majitel zámečku Robert Nemcsics.

Třetí částí areálu je nově vytvořená kaple s originálním oltářem, který zhotovil slovenský sochař Juraj Čutka. Návštěvníky zámku zaujme historický nábytek, mohutná knihovna nebo tajná místnost v podkroví. Obdivovat mohou také původní schodiště a krov.

Třicetileté čekání

Budovu v duchu empíru nechal postavit počátkem devatenáctého století kníže Jan I. z Lichtenštejna. Úkolu se ujal stavitel Josef Hardtmuth a postavil nadčasový lovecký zámeček v oboře Soutok. Jednoduchá jednopodlažní budova s obdélníkovým půdorysem se pyšní otevřeným půlkruhovým pavilonem s pilíři.

Po druhé světové válce zámek znárodnil stát a dlouhá léta v něm sídlila pohraniční rota. Opuštěnou a poničenou stavbu se po revoluci snažilo dát do pořádku několik vlastníků. „Třicet let od revoluce se na zámečku střídali různí majitelé a žádnému z nich se nepodařilo opravy dotáhnout do konce. O to víc si ceníme toho, že se nejjižnější salet Lednicko-valtického areálu konečně podařilo plně zrekonstruovat,“ řekl starosta Břeclavi Svatopluk Pěček (ANO).

Jednání s památkáři

Po dobu tříleté rekonstrukce o projektu opakovaně debatovali památkáři. Problém byl především s nedostatečnou dobovou dokumentací, oprava se tedy řídila především podle materiálů k jiným stavbám architekta Josefa Hardmutha. Pracovníci chtěli budově vrátit hlavně prvky, jež jsou typické pro okolní architekturu Lichtenštějnů. Další spor vede majitel s Národním památkovým ústavem také kvůli ozdobnému plotu kolem budovy. Ten má podle něj funkci především psychologickou a odděluje areál zámku od okolních prostor.

Empírová stavba je jednou z památek v oboře Soutok, která je s rozlohou přes 4 200 hektarů největší oborou v Česku. Nachází se na území Dyjského trojúhelníku mezi řekami Dyje a Morava a je domovem daňků, jelenů i divočáků. Výletníci tudy projíždí po cyklostezkách mezi lužními lesy a navštěvují památky, mezi které patří například archeologická oblast Pohansko, lovecká chata Dúbravka nebo Ruský dům.