Pluh císaře Josefa II. či historické loutky. V Brně se po pěti letech otevírá Palác šlechtičen

Do historické budovy v centru moravské metropole, která se několik let rekonstruovala, se ode dneška vrací návštěvníci. Čekají na ně dvě nové stálé expozice Loutkářské umění a Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času nebo zrestaurovaná barokní kaple. Náklady na vznik výstav a rekonstrukci, jež zahrnovala opravy prostorů, novou vzduchotechniku či digitalizaci, činily téměř 117 milionů korun, z čehož zhruba sedmdesát procent pokryla evropská dotace a zbytek dofinancovalo ministerstvo kultury.

„Přes složitou rekonstrukci jsme se dostali k nové expozici, která popisuje mýtus Moravy a její tradiční hmotnou i duchovní kulturu. Cílem projektu je vyprávět příběhy ze života venkovské komunity, příběhy všedních i svátečních dnů a inspirovat k hledání vlastních kořenů a identity,“ vysvětlila autorka expozice Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času Hana Dvořáková.

Výstava má několik částí, které se specializují na jednotlivé kulturní oblasti, například Člověk a společnost, Člověk a obydlí nebo Člověk a oděv. Mezi vystavenými předměty návštěvníci najdou kroje, nábytek, hračky, lidové umění, ale i pluh císaře Josefa II. z roku 1769.

Druhá stálá expozice, která završila výzkum českého tradičního loutkářství, představuje vývoj loutkového divadla u nás i ve světě. V první části si lidé prohlédnou figurky z kočovného marionetového divadla, ve druhé potom exponáty související s amatérským loutkářstvím. Unikátním prvkem výstavy jsou první průmyslově vyráběné loutky takzvané alšovky, které navrhl český kreslíř a grafik Ondřej Sekora v roce 1912.

„Expozice nabízí typické loutky, dekorace a dokumenty o divadle. Kolekce jsou vícegenerační a pochází z více řezbářských dílen. Nejstarší a nejvzácnější loutky ve sbírce Moravského zemského muzea pochází z mirotické dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského asi z poloviny 19. století,“ pospal autor výstavy Loutkářské umění Jaroslav Blecha.

„Rekonstrukce nebyla jen o expozicích. Vůbec poprvé v dějinách jsme zrestaurovali kapli Očišťování Panny Marie, která je unikátní svou výzdobou i sochou Černé Madony,“ sdělil ředitel Historického muzea Marek Junek a dodal, že asi metr vysokou sochu zkoumali také ve Fakultní nemocnici u sv. Anny pomocí tomografu, jenž odhalil, že korpus Madony je asi o dvě stě let starší, než si původně mysleli.

Součástí znovuotevření Paláce šlechtičen je i týden doprovodných akcí. Lidé mají možnost připojit se do historického kostýmového průvodu, podívat se na vysypávání pískových ornamentů nebo zavítat na divadelní loutkové představení.