Po pěti letech se znovu otevírá Palác šlechtičen v Brně. Návštěvníci se dočkají dvou nových expozic i opravených prostorů. Prostory patřící k Moravskému zemskému muzeu nabízí sbírku loutek, pluh císaře Josefa II. nebo tradiční moravské kroje.
Do historické budovy v centru moravské metropole, která se několik let rekonstruovala, se ode dneška vrací návštěvníci. Čekají na ně dvě nové stálé expozice Loutkářské umění a Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času nebo zrestaurovaná barokní kaple. Náklady na vznik výstav a rekonstrukci, jež zahrnovala opravy prostorů, novou vzduchotechniku či digitalizaci, činily téměř 117 milionů korun, z čehož zhruba sedmdesát procent pokryla evropská dotace a zbytek dofinancovalo ministerstvo kultury.
„Přes složitou rekonstrukci jsme se dostali k nové expozici, která popisuje mýtus Moravy a její tradiční hmotnou i duchovní kulturu. Cílem projektu je vyprávět příběhy ze života venkovské komunity, příběhy všedních i svátečních dnů a inspirovat k hledání vlastních kořenů a identity,“ vysvětlila autorka expozice Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času Hana Dvořáková.
Výstava má několik částí, které se specializují na jednotlivé kulturní oblasti, například Člověk a společnost, Člověk a obydlí nebo Člověk a oděv. Mezi vystavenými předměty návštěvníci najdou kroje, nábytek, hračky, lidové umění, ale i pluh císaře Josefa II. z roku 1769.
Druhá stálá expozice, která završila výzkum českého tradičního loutkářství, představuje vývoj loutkového divadla u nás i ve světě. V první části si lidé prohlédnou figurky z kočovného marionetového divadla, ve druhé potom exponáty související s amatérským loutkářstvím. Unikátním prvkem výstavy jsou první průmyslově vyráběné loutky takzvané alšovky, které navrhl český kreslíř a grafik Ondřej Sekora v roce 1912.
„Expozice nabízí typické loutky, dekorace a dokumenty o divadle. Kolekce jsou vícegenerační a pochází z více řezbářských dílen. Nejstarší a nejvzácnější loutky ve sbírce Moravského zemského muzea pochází z mirotické dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského asi z poloviny 19. století,“ pospal autor výstavy Loutkářské umění Jaroslav Blecha.
„Rekonstrukce nebyla jen o expozicích. Vůbec poprvé v dějinách jsme zrestaurovali kapli Očišťování Panny Marie, která je unikátní svou výzdobou i sochou Černé Madony,“ sdělil ředitel Historického muzea Marek Junek a dodal, že asi metr vysokou sochu zkoumali také ve Fakultní nemocnici u sv. Anny pomocí tomografu, jenž odhalil, že korpus Madony je asi o dvě stě let starší, než si původně mysleli.
Součástí znovuotevření Paláce šlechtičen je i týden doprovodných akcí. Lidé mají možnost připojit se do historického kostýmového průvodu, podívat se na vysypávání pískových ornamentů nebo zavítat na divadelní loutkové představení.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
