O horkém sobotním poledni je u řeky Svitavy živo. A ne náhodou, návštěvníky sem přilákal festival Překročme řeku. Někteří účastníci řeku brzy nejen překročí, ale i přebrodí. Na kuriózních plavidlech v rámci oblíbené části programu zvaném Neckyáda.
Plameňák, obrovská žlutá kačenka nebo pestrobarevné lízátko. To není přelud z horka, ale polední atrakce Necykáda. Záměrem je podle organizátora a moderátora Ladislava Kotíka prostě zábava. „Jde o to ukázat, že je to řeka, po které se dá i v něčem nebo na něčem plavat,“ vysvětluje.
Což volně navazuje na šlechetné cíle celého festivalu. „Zpropagovat nábřeží Svitavy, které je trošku opomíjené.“ To je podle něj dáno tím, že se řeka nevine centrem města, jako je to u jiných metropolí, ale okrajovými a průmyslovými částmi. „Ukázat, že na tom nábřeží se dá dělat spousta zajímavých věcí a že ta řeka se dá využít tak, jako ostatní řeky. A druhý takový podtext je propojit jednotlivé městské části,“ připomíná Kotík.
Pomocnou ruku podávají i místní hasiči, jejich tmavomodrý stan hrdě hlásá SDH Brno – Černovice. Svaly občas napínají na pomoc se snesením plavidel po travnatém svahu k hladině i s případným lovením nešikovných pasažérů. To naštěstí ale nebývá moc potřeba. A i kdyby, všech šest ročníků, co se festival koná a hasiči dozorují, se obešlo bez zranění.
„Tady je té vody docela málo, takže je to naštěstí dobrý. To je pak práce zdravotníka,“ kýve hasič Pavel Mifka k muži v červeném triku s bílým zdravotnickým křížem. A ten souhlasí. „Oni to vytáhnou a já to pak oživím,“ říká v nadsázce. Prací hasičů je tu především hasičský dozor a poté předvádějí zájemcům techniku a starají se o doplňování vody do parní lokomotivy, která se na akci ukazuje.
Soutěžní plavbu Neckyáda pozoruje i mladá maminka Veronika Škrobáčková s dcerkou. Nejvíc se jim líbil závodník v podobě nafukovací žluté kačenky. Na nábřeží zamířily už druhým rokem. „Moc se mi to líbí, loni to bylo moc hezké, tak letos jsme přišly zase,“ svěřuje své dojmy. Svou přítomností podporuje i manžela, který prodává v jednom ze stánků nabízeného občerstvení.
Přímý prožitek ze soutěže má i Veronika Hladíková. Ještě před několika minutami se houpala na vlnách řeky jako jedna z hrstky odvážných. Svůj přeplav hodnotí pobaveně a s nadsázkou. „Očekávala jsem, že bude rychlejší trošku, ale zadrhli mě hlavně fotografové,“ směje se. Její parťačka v podobě růžového nafukovacího pelikána je prý hrozně chlubivá. Tak jí Hladíková vyhověla a pro záznam budoucím generacím na chvíli vypustila plavbu z hlavy a pózovala.
Mladá tmavovláska v sobě kloubí jak závodnický post, tak i organizátorský. Zažila na vlastní kůži všechny ročníky a vzpomíná na začátky. „Poté, co jsme zkusili necky, tak jsme zjistili, že moc neplavou,“ přiznává. Trasu tak museli podle jejích slov spíš projít. O rok později už zvolili „jiný kamarády“, kteří ve většině případů znamenají nafukovací plavidlo.
Název se ale udržel a návštěvníci tak koukají na Neckyádu bez necek. Nikomu to ale zdá se nevadí. Břeh je obsazený diváky, kteří nadšeně tleskají a podporují své favority.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
