Advent v Národním. Na divadelní prkna se vrací Hry o Marii a legendární Liška Bystrouška

Hry o Marii

Hry o Marii Bohuslava Martinů měly v Brně svou světovou premiéru a za poslední čtyři roky se stalo již krásnou tradicí, že se na jeviště Janáčkova divadla vrátí poetická inscenace Jiřího Heřmana, abyste se s ní mohli ponořit do příběhů o pokušení, vině, pokání a odpuštění. Martinů je zpracoval do jedinečné podoby vycházející ze středověkých miráklů a podobenství o pannách moudrých a pošetilých, jimž archanděl Gabriel zvěstuje příchod Krista, o vesnické dívce Mariken, která podlehne svodům ďábla, a o jeptišce Paskalině, jež sní o světské lásce a pro milence opustí klášter.

„Tématem opery je přechod mezi životem a smrtí, odpuštění a odevzdání se Bohu. Jedná se o výjimečné operní dílo s velkými sbory a taneční složkou, a pokud sečteme počet všech účinkujících, blížíme se i s orchestrem ke 220 účinkujícím v jednom večeru,“ říká o své inscenaci Jiří Heřman.

Ač mají Hry o Marii nesmírně působivou vizuální složku, stejně jako ve všech inscenacích Jiřího Heřmana zde hudba stojí na prvním místě. Slovy dirigenta Jakuba Kleckera: „Tolik stylově různorodých hudebních výpovědí, jako tomu je ve Hrách o Marii, bychom těžko u jiných českých i světových oper hledali. Martinu mistrně kombinuje prvky mystické, duchovní, lidové i světské. I když každá jednotlivá část promlouvá vlastním jazykem, dohromady tvoří kompaktní celek. "

V hlavních rolích večera je tu bor Janáčkovy opery NdB spolu s Českým akademickým sborem a Dětským sborem Brno a sólisty Markétou Cukrovou, Andreou Širokou, Danielem Bambasem, Igorem Loškárem a dalšími. Inscenace se v této sezoně hraje jen dvakrát v prosinci, 18. a 19. 12., o Velikonocích ji tentokrát vystřídají Martinů Řecké pašije, tak nepromeškejte jedinečný zážitek. 

Legendární liška Bystrouška

Že Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky nemají s dobu adventu nic společného? Vždyť autor literární předlohy humorných příběhů o chytré lišce, co pokaždé doběhla revírníka, byla velká brněnská osobnost, Rudolf Těsnohlídek, který zanechal nesmazatelnou stopu v našem městě i v podobě krásné tradice Vánočního stromu republiky a založení dětského domova Dagmar.

Na začátku stálo šťastné nalezení malé Lidušky

Nalezení malé Lidušky v lese v čase předvánočním se stalo jednou z inspirací k liščímu příběhu i Leoši Janáčkovi a to se odrazilo také v podobě inscenace režiséra Jiřího Heřmana: „Inspirace vzešla z Těsnohlídkovy velké myšlenky postavit Dětský dům Dagmar, kam jsme naší inscenaci umístili. Děj Lišky rozehráváme očima dětí, jsou neustálou připomínkou Revírníkova mládí a zároveň hravě proměňují dům v les a samy sebe v lesní zvěř. Na scéně je spousta krásných hraček, na které si vzpomínáme z našeho dětství. Inscenace je pro celou rodinu, věřím, že každý si tu najde to své.“

 Nádherná, barvitá hudba

Janáčkova sedmá opera je tak spojena s městem Brnem, kde žil, a jeho okolím jako žádná jiná. Příhody lišky Bystroušky, to je úžasná kombinace hluboké životní filozofie skladatele na prahu sedmdesátky, barvitého obrázku života z prvních let mladé československé republiky a půvabu bílovických lesů. „Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova. Příhody lišky Bystroušky mě svou pichlavou a vřelou  opravdivostí vždycky dojaly, je to oslava našeho života, který je krásný, a tu krásu stvoření bychom neměli nikdy zapomínat. Janáček nám zanechal věčnou inspiraci k životu se všemi strastmi a radostmi,“ říká Jiří Heřman a není divu, Janáčkova Bystrouška je solitér, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu.

Těsnohlídkovy příběhy končí svatbou, Janáček však hledal téma, které by odráželo jeho pohled na svět a na věčný koloběh života, a proto jeho Bystrouška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška… život pokračuje dál. Vše je tak, jak má být, a říká to i Janáčkova hudba, lyrická a melodická, kde orchestr hýří barvami bílovických lesů a té havěti v nich žijící. Spisovná řeč se míchá s líšeňským nářečím a štramácký lišák nabízí Bystroušce cigaretu i králíka. Vše tu jiskří humorem, trochu po janáčkovsku ježatým, ale vlastně laskavým v pohledu revírníka, který se dívá zpět na svůj vlastní život.

Přijďte si tedy do opery v prosinci poslechnout nejen Janáčkovo vyznání životu, ale i připomenout tradice, které činí Brno jedinečným. 11. a 12. prosince na vás čekají krásná představení a vynikající pěvecké obsazení v čele se Svatoplukem Semem (Revírník) a Janou Šrejma Kačírkovou (Bystrouška).