Slovenský meziválečný architekt Friedrich Weinwurm, který změnil tvář Bratislavy, má první výstavu v Česku

Monografická výstava představí dílo Friedricha Weinwurma. Díky názorné plánové dokumentaci návštěvníci poznají Weinwurmovu představu o architektuře Nové věcnosti, práci jeho architektonického ateliéru i způsob projektování. Dobové, ale i aktuální fotografie staveb v kontrastu představují původní a současný stav jeho objektů.

Součástí výstavy jsou i modely a zvuková nahrávka Weinwurmových textů, které objasňují jeho úvahy o architektuře. „Weinwurmova pozornost se soustředila na dvě oblasti. V té první šlo o architektonickou formu, prostorové a funkční vztahy i konstrukční a technická řešení. Druhá souvisela se společenskou úlohou architektury – řešení bytové otázky nebo postavení rodiny či ženy v moderní společnosti,“ vysvětlila autorka výstavy Henrieta Moravčíková.

Výstava poutavým způsobem zprostředkuje Weinwurmovo komplexní přemýšlení o architektuře

Friedrich Weinwurm se narodil 30. srpna 1885 v židovské rodině v Borském Mikuláši, studoval na technických univerzitách v Drážďanech a v Berlíně. V roce 1915 přišel do Bratislavy, kde právě dozníval eklektický historismus a pozdní secese. Po vzniku Československa se stal partnerem pro řadu českých architektů. Spolu s Ignácem Vécseiem realizoval jen v Bratislavě desítky ikonických staveb, jako například bratislavské správní budovy, obytnou budovu Život na Grossově ulici, dům Shön na Obchodní ulici nebo bratislavský obytný soubor Nová doba. Za zmínku stojí také dvě vily stojící v Bratislavě na Novosvetské a Podtatranského – Vila Pfeffer a Vila L.

Architekta zajímala především racionalizace a funkčnost konstrukce stavby, nebyl ovlivněn dekoratismem, který byl v jeho době na Slovensku poměrně oblíbený. To se odráželo například v jeho řešení půdorysů staveb nebo v jednoduchých hladkých fasádách se soustavou oken. Nikdy však nerezignoval na výtvarnou stránku. „Výstava vizuálně poutavým způsobem představí návštěvníkům ideové a výrazové koncepty Weinwurmova díla. Přiblíží tvůrce, který byl doposud známý a oceňovaný téměř výhradně v odborných kruzích, a stavitelské umění, které v čase jeho vzniku a uplatnění patřilo na Slovensku mezi hlavní nositele a reprezentanty soudobých světových moderních trendů,“ popsal kurátor Jindřich Chatrný z Muzea města Brna.

Winwurm jako architektonický revolucionář změnil tvář moderní Bratislavy

Weinwurmovy nejvýraznější stavby přiblíží revolučnost jeho díla. Modernistická tvorba bez ozdob znamenala v provinční a konzervativní Bratislavě skok, který na Slovensku otevřel cestu k moderní architektuře. Řada architektových staveb je dnes památkami díky jejich kvalitám a nadčasovému vzhledu. Na výstavě bude prezentováno i autentické patentované překlápěcí ocelové okno, vytvořené ve spolupráci architekta s bratislavským zámečnictvím Armina Krause.

Významně přispěl k modernímu rázu a probouzejícímu se velkoměstskému charakteru nové slovenské metropole. Mimo výraznou kariéru architekta byl také aktivistou silně propagujícím ideály moderní doby, bojoval za sociální nespravedlnost. Udržoval aktivní kontakty s představiteli levice a komunistické strany. Kromě Bratislavy působil i v Žilině a v dalších lokalitách na Slovensku, jednou i v Brně. „Zde jeho dílo ale zůstalo nedokončené, protože byl kvůli svému původu pronásledován režimem Slovenského štátu. Roku 1942, zřejmě při pokusu o útěk přes státní hranice, beze stopy zmizel,“ přiblížil okolnosti architektovy smrti mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek.