Dnes, 09:30
Do roku 2030 by měly být v Brně postavené nebo aspoň rozestavěné čtyři nové tramvajové tratě o celkové délce necelých čtyř kilometrů. Do roku 2035 by mohlo jít o dalších šest traťových úseků. Vyplývá to z koncepce rozvoje tramvajové sítě do roku 2035, kterou schválili brněnští radní. Do roku 2035 jde o investice v miliardách korun.
Jde především o tratě do rozvíjejících se oblastí a o tratě, které souvisejí s přesunem hlavního nádraží, řekli dnes na tiskové konferenci radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) a generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.
Příští rok se má začít se stavbou na tělese bývalé tratě ze Stránské skály do Líšně po Drčkovu ulici a s propojovací tratí vozovnou Medlánky. Ta umožní spojení tratě Palackého třídou se smyčkou Technologický park.
O obnovu zaniklé tratě do Líšně dopravní podnik usiloval již před rokem 2020, ale kvůli odporu části obyvatel nakonec projekt odsunul. Nyní jej oprášil, zatím jen částečně.
„Trať bude jednokolejná se dvěma výhybnami a povede podél ní cyklostezka. A po Drčkovu ulicí to nikomu nijak nevadí. Děláme projektovou dokumentaci a jelikož se pohybujeme na tělese dráhy, nemusíme projít klasickým stavebním řízením," řekl Havránek. Odhad nákladů je 100 milionů korun.
Později by chtěl dopravní podnik trať prodloužit až k areálu Technického muzea v Brně v Holzově ulici, kam trať dříve vedla. Tam předpokládá opět odpor, protože některé domy jsou blízko někdejší trati.
Propojku medláneckou vozovnou si v minulosti dopravní podnik již vyzkoušel při výluce, areálem se projíždělo ale jen desetikilometrovou rychlostí. Za desítky milionů korun by se z manipulačních kolejí stala plnohodnotná trať, která by mohla sloužit pravidelnému provozu.
Do roku 2030 by město mělo také postavit trať v severní části aktuálně budovaného Bulváru, který napojí nové nádraží. A další trať by se stavěla ze Starého Lískovce do Bosonoh.
„Vznikne zde nová výstavba včetně páteřní ulice, která bude souběžná s Jihlavskou, severně od ní," řekl Kratochvíl. V první fázi by trať končila smyčkou u Skalní ulice a v budoucnu by mohla vést přes celé Bosonohy. „Investiční záměr je schválený a budeme pokračovat projektovou dokumentací," řekl Kratochvíl.
V další pětiletce by měly vzniknout tratě související s novým hlavním nádražím a se stavbou terminálu u stanice vysokorychlostní trati ve Vídeňské ulici. Zároveň se má rozšířit medlánecká vozovny, aby se zvýšila odstavná kapacita.
Zatím vzdálená zůstává stavba severojižní podzemní železnice, která by spojila nové hlavní nádraží s centrem města a severní části Brna a napojila se na trať v Králově Poli.
„Koncepčně se diametr (podzemní železnici) podařilo připravit a vzhledem k rostoucím intenzitám dopravy ve velkých městech včetně Brna jde o jediné možné řešení situace, jak centru ulevit. Ale nevidím reálně, že se by se začalo v příštích deseti až 15 letech stavět, protože Brno má před sebou stavbu nového nádraží a terminálu na Vídeňské. A to jsou stavby prioritnější," řekl Kratochvíl.
Uvedl ale, že s masivním rozvojem bytové výstavby a rostoucím počtem obyvatel bude v příštích letech malý městský okruh kolem historického jádra přetížený. „Kapacita nafouknout nepůjde a bude třeba se zabývat tím, že vjezd na něj bude nějakým způsobem omezený. Ale zatím ta situace ještě nenastala," řekl Kratochvíl.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?