Na jihomoravských silnicích loni vyhaslo nejvíce životů. Jaká místa jsou riziková?

Nelichotivé prvenství v počtu obětí dopravních nehod si v loňském roce připsal Jihomoravský kraj. Proč tomu tak je, se snažili vyřešit odborníci v Brně. Vycházeli z dat společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod. Analyzovali desítku lokalit, kde se v posledních letech staly desítky nehod, vznikly škody za miliony korun a bohužel i vyhasínaly lidské životy.

Za více než polovinou nehod stojí lidský faktor. „Celkem 57,73 procenta nehod v Jihomoravském kraji způsobí samotní řidiči, a to především stylem jízdy, který často neodpovídá hustotě provozu,“ upozornil datový konzultant Jan Chalas. Podle něj je nejčastějším prohřeškem nedodržení bezpečné vzdálenosti, nepozornost, ale také nebezpečné manévry jako couvání nebo otáčení tam, kde to není povoleno.

Z dat vyplývá, že nejvíce se bourá na Brněnsku. V okrese Brno-město se ročně stane průměrně 2485 nehod. Dalšími kritickými okresy jsou Brno-venkov s 1491 nehodami a Hodonín s průměrnými 653 nehodami ročně. „Brno a jeho okolí je doslova magnetem na nehody. Hustý provoz, kapacitně nedostatečná silniční síť a neukáznění řidiči tvoří nebezpečný mix,“ shrnul situaci datový analytik Marek Sibal.

Křižovatka na D1 u Šlapanic

Jedním z nejrizikovějších míst na jihu Moravy je mimoúrovňová křižovatka na dálnici D1 u Šlapanic. Za posledních pět let se tam stalo 49 dopravních nehod, při nichž se zranilo 19 lidí. Téměř 60 procent těchto nehod se odehrálo na mokrém povrchu.

V místě je hustý provoz a auta tam najíždí na dálnici či z ní sjíždí. Nachází se tam i problematický oblouk, který řidiče vynáší. Když zaprší, je situace ještě nebezpečnější, auto může na hladkém povrchu snadno dostat smyk. Odborníci chtějí opravit povrch vozovky a ideálně snížit počet jízdních pruhů ze dvou na jeden, aby se provoz zpomalil a zklidnil.

Křižovatka u Slatiny

Další rizikové místo v Jihomoravském kraji, na které odborníci upozornili, je křižovatka silnice I/50, známé jako Ostravská radiála, s ulicí Holzova v brněnské části Slatina. Za posledních pět let tam došlo ke 20 nehodám, při nichž se zranilo 18 lidí. Hlavní příčinou nehod je nedání přednosti při odbočování vlevo.

Křižovatka je součástí vytíženého dopravního uzlu, který spojuje Brno s dálnicí D1. Nejvíce aut míří po Holzově na Slatinu a dál po Ostravské. Problém nastává hlavně při odbočování vlevo, řidiči nemají dobrý výhled a projíždějící vozy jedou rychle. Nebezpečné je i otáčení přímo v křižovatce, které tam někteří riskují.

Další potíže způsobuje rozvržení pruhů. Pravý pruh je určený k odbočení, ale mnozí řidiči to ignorují, čímž zvyšují riziko kolizí. Situaci zhoršuje i špatný stav vozovky, který přehlednosti ani bezpečnosti nepřispívá.

V minulosti tam proběhla zkušební úprava dopravního režimu, která situaci zlepšila. Přesto byla zrušena a provoz se vrátil do původního stavu. Důvod změny není jasný. Policisté i experti ale podporují návrat ke zkušebnímu řešení, které pomohlo dopravu usměrnit a zklidnit.

Křižovatka u Hodonína

I na první pohled velké a přehledné křižovatky mohou být pastí pro řidiče. Důkazem je křížení silnic I/55 a I/51 na okraji Hodonína. Policisté zde tam posledních pět let evidují 19 dopravních nehod, při nichž se zranilo 12 osob. Škody se vyšplhaly na pět milionů korun.

Hlavní příčinou nehod je nerespektování dopravní značky Dej přednost v jízdě. Podle odborníků je problém hlubší, křižovatka je příliš složitá. Řidiči často netuší, jaká pravidla uplatnit, kam přesně jet a kde mají přednost.

Křižovatka prošla stavební úpravou, vznikly nové odbočovací a připojovací pruhy. S tím ale přibylo nehod. Podle dopravních expertů je problém často v chování řidičů. Nerozumí značení, špatně využívají připojovací pruhy a při čekání na odbočení ztrácejí trpělivost. Někdy pak riskují a vjíždějí do křižovatky ve špatný moment.

Mohla by pomoci úprava vodorovného značení, která by řidičům zlepšila orientaci. Do budoucna se mluví i o větších změnách, například o přestavbě na kruhový objezd. Dlouhodobé řešení pak může přinést nová dálnice D55, která by provoz odvedla jinam.