Pondělí, 1. ledna 2024, 13:00
Jestli bude Brnem někdy v budoucnu jezdit v podzemí vlak, tramvaj či vznikne nějaký jiný kolejový systém, by mělo být jasné v březnu, předpokládá radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Na konci loňského roku město dostalo po letech tvorby studii proveditelnosti. Správa železnic si k ní nechá zpracovat oponentní posudek, řekl ČTK.
Zpracování studie trvalo tři roky, o podzemní dráze se ale v Brně začalo mluvit už v 70. letech minulého století. Zatímco mimo širší centrum existuje ve městě řada tramvajových tratí, které vedou mimo uliční profil, v centru jsou tramvaje velmi pomalé. V nejvytíženějším severojižním směru je už především v ranních špičkách kapacita na hraně nebo nedostačuje, přestože na linkách 1 a 12 jezdí soupravy s největší kapacitou ve velmi krátkých intervalech.
„My se kloníme k vlakovému modelu, protože je jasné, že v takovém případě by byly investice na straně Správy železnic. Kdyby se jednalo o tramvaj, tak na straně Brna, ale není to jediné kritérium. Důležitá je také přepravní kapacita, rychlost a napojení na přepravní uzly. Musí se to prověřit a musí to dávat ekonomický smysl," řekl Petr Kratochvíl a dodal, že bude nutné najít shodu.
Studie prověřovala i alternativní trasy, avšak základním východiskem je propojení nového nádraží, které by mělo ve 30. letech vzniknout v místě dnešního dolního nádraží, historického centra, západní části Šumavské ulice a poté by se trať měla stáčet směrem do Králova Pole. Pod novým vlakovým nádražím mají stavbaři založit už při stavbě podzemní prostory určené právě pro podzemní dráhu.
Podle různých dopravních odborníků se Brno v budoucnu bez podzemní dopravy neobejde. Situace se bude v širším centru stále zhoršovat, protože počet obyvatel města roste. Z 380 tisíc v minulých desetiletích se přiblížil 400 tisíc a do poloviny století má mít město půl milionu obyvatel. K tomu je nutné připočítat desetitisíce lidí, kteří každodenně dojíždějí do města za prací, a desetitisíce středoškolských a vysokoškolských studentů. Širší centrum se navíc v nejbližších deseti letech výrazně zahustí. Postupně se totiž staví kancelářské a obytné komplexy v tzv. jižním centru mezi hlavním a dolním nádražím.
Například v Praze trvalo zprovoznění první linky metra od prvního návrhu 76 let.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Nemáme už těch předvolebních projektů co se vždy vytáhnou když je potřeba "dát vydělat" kamarádům kteří následně "vědí co se sluší a patří" v Brně nějak moc? :-/
Metro se vyplácí ve městech nad cca 700 000 obyvatel. Nějaké studie k brněnskému metru myslím existují. Brno má nějakých cca 500 000 obyvatel, s okolím, turisty, studenty a dojíždějícími už se k tomu číslu 700 000 možná blíží - to by asi věděli nejlépe mobilní operátoři. Takže je někde u spodní hranice rentabilnosti. Zároveň by stavba dala práci havířům z Ostravska, Rožínky a pod., kde se všude doly zavírají. Asi by to chtělo udělat průzkum po světě, kde mají nejlevnější a zároveň kvalitní metra a vzít si z nich příklad. Může se klidně budovat příštích sto let, není spěch, vybudovat několik nejvytíženějších linek, které se zaplatí a pomalu postupně pokračovat. Nějak také musíme využít dotace z Bruselu, aby se nemusely peníze vracet, jak se občas děje. Půlka Brna leží na granodioritu brněnského masívu, ten je pevný, tam se bude razit ztuha, ale zase to drží, v sedimentech se sice dobře kope, ale musí se stále zpevňovat, padá to. Cement má Brno svůj místní, z Mokré, písek z Bratčic také, štěrk ze Želešic, materiál tady je, lidi co to umí jakbysmet. Já bych do toho šel, ale velice opatrně, musí se zjistit co nejvíc informací a co nejlépe to naplánovat, na příští desítky let.
Nejedná se o mýtus, tuhle studií dokonce i s modelem jsem viděla na MMB na Kounicové již na základce a to bude přes 30 let.
Vypadá to zajímavě. Musím ale pana redaktora upozornit, že dnes je 1.1. a ne 1.4.
