Práce je mi posláním, říká policejní instruktor střelecké přípravy a taktiky zákroků 

Po absolvování vysoké školy plánoval Petr Suchánek nastoupit k policii. Přestože zvládl fyzické i psychologické testy, uniformu ještě neoblékl. Tehdy byl totiž pozastavený nábor nových policistů. Následující dva roky proto Suchánek pracoval v soukromé firmě. Chuť a motivace nastoupit k policii ho nepřešla. Naopak se utvrdil v tom, že smysl života i svoji budoucnost vidí právě v práci u policie. Jeho přání se mu splnilo, když nastoupil k jihomoravské policii.         

Nejprve zamířil ke Speciální pořádkové jednotce, kde v rámci řízené praxe vyjížděl k aktuálním případům oznámeným na linku 158. Jako policista nechyběl ani při demonstracích a dohlížel na bezpečnost během rizikových fotbalových utkání. Po ukončení praxe u pořádkové jednotky nastoupil na obvodní oddělení v Brně, kde několik let sbíral zkušenosti a stal se součástí týmu „Kapsa“. Ten se v Brně zaměřoval na odhalování pachatelů kapesních krádeží.   

Společně s kolegy z kriminální služby působili policisté z týmu Kapsa hlavně v centru města, kde se jim díky dobré osobní a místní znalosti podařilo zadržet desítky zlodějů. „Práce v tomto týmu však nebyla jen o kapsářích. Pátrali jsme také po hledaných nebo pohřešovaných lidech,“ vzpomíná s odstupem let Petr Suchánek. Další služební postup mu zajistily nejen výborné výsledky a dobrá fyzická kondice, ale také vysokoškolský titul z andragogiky. Dostal totiž nabídku jít pracovat jako instruktor služební přípravy na Školní policejní středisko.

Tam se věnuje kromě fyzické přípravy nově nastupujících policistů, nácviku používání donucovacích prostředků a střelecké přípravě nových kolegů také taktice zákroků – třeba jak postupovat při zákroku v budově nebo zvládnout použití zastavovacích pásů. 

Práce instruktora na Školním policejním středisku ho baví hlavně proto, jak je různorodá: „Aktuálně vzniká třeba moderní taktická výcviková budova v brněnských Řečkovicích. Na našem útvaru probíhá výcvik na různé typy mimořádných událostí, jako je například AMOK (aktivní útočník), dále řízení služebních vozidel v nestandardních podmínkách (např. PIT manévr) nebo zdravotnická příprava.“ Často jsou totiž právě policisté na místě dříve než záchranáři a musí umět poskytnout první pomoc, jako například nepřímou masáž srdce s použitím defibrilátoru. 

Nejsou to ale jen odborné dovednosti, které se v rámci výcviků trénují. „Snažíme se naučit kolegy, aby fungovali jako jeden tým, navzájem se uměli podpořit a povzbudit. Spolehnout se na svého „parťáka,“ na tým svých kolegů, to je klíčem k úspěšnému zvládnutí leckdy náročných situací ve službě,“ věří kapitán Suchánek.