Před dvaceti lety zasáhla jižní Moravu ničivá povodeň

Srpnové povodně roku 2002 se svým rozsahem vepsaly do historie i paměti všech, kteří přírodní katastrofu pozorovali na vlastní oči nebo jen z povzdálí na televizních obrazovkách. Vydatné srážky způsobily, že od 7. do 11. srpna přišla první povodňová vlna, která na jižní Moravě zasáhla zejména toky Dyje, Moravské Dyje a Želetavky. Průtoky odpovídajícími pětileté povodni ale neštěstí neskončilo.

Následujícího dne se objevila druhá, ničivější povodňová vlna. Velká voda v kraji podmáčela domy a ničila majetek zejména na Znojemsku a Břeclavsku. „V porovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na řece Dyji a jejích přítocích v horní části povodí přesahovaly hodnoty stoletých vod, v povodí Jihlavy byly dosaženy průtoky četností odpovídající dvouleté až dvacetileté povodni," vzpomněl na událost mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Evakuace osmi obcí

Kvůli nekontrolovatelné hladině vody museli hasiči zasáhnout a evakuovat obyvatele ve Znojmě a dalších sedmi obcích u Dyje. „Významnou úlohu sehrálo vodní dílo Vranov, které celkem zachytilo 33,6 milionu metrů krychlových vody a výrazným způsobem získalo čas pro přípravu opatření a evakuaci ve Znojmě,“ popsal ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Jen na povodí Dyje udělala povodeň škody za 423 milionů korun a ze svých domovů muselo v rámci evakuace odejít více než sedm tisíc lidí. Zvlášť kritická situace byla v Hevlíně na Znojemsku. U obce se po přelití hráze Dyje vytvořilo jezero z rozlité vody o velikosti 1 700 hektarů. Na místě pomáhali hasiči, armáda i požárníci z rakouského Laa an der Thaya.

V Česku způsobila katastrofální povodeň z roku 2002 škody celkem za 73 miliard korun a vyžádala si sedmnáct lidských životů. Na jižní Moravě se neštěstí obešlo bez obětí. Největší škody napáchal živel v Čechách, kde se zapsal jako největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845.

Zachránit situaci pomáhalo při povodni vodní dílo Vranov