Počty nakažených žloutenku opět rostou. Na jihu Moravy přibylo v červnu 54 případů

Od začátku roku evidují hygienici v kraji 422 případů virové hepatitidy typu A, což představuje bezmála třetinu všech případů v republice. Za červnovým nárůstem podle hygieniků stojí především četnější venkovní aktivity související s letním obdobím. Hygienici apelují na prevenci, především na očkování.

Epidemie žloutenky začala v Česku loni. V Jihomoravském kraji se onemocnění začalo rychle šířit na podzim. V lednu letošního roku se nakazilo 115 lidí, do května počty nově nakažených postupně klesaly. „Počet případů v měsíci květnu mírně poklesl zejména vlivem intenzivních opatření a vakcinace, v červnu vlivem četnějších venkovních aktivit a pouličních konzumací opět narůstá, s potenciálem rizika dalšího četnějšího šíření v letním období,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Renata Ciupek.

Nákaza je nejčastější ve věkové kategorii 35 až 54 let. Asi čtvrtina případů jsou lidé bez domova a ze sociálně znevýhodněného prostředí. „Z okruhu dospělých osob, často pobývajících na ulici nebo v ubytovnách, se nákaza postupně šíří do majoritní populace, včetně školních i pracovních kolektivů,“ uvedla Ciupek. Nejvíce případů je v Brně, které je tak společně s Prahou stále nejpostiženějším regionem.

Ke každému případu se váže několik dalších lidí, kteří mohou být po kontaktu s nemocným rovněž nakaženi. Od začátku roku podali hygienici více než 2500 lidem s rizikovým kontaktem takzvanou postexpoziční vakcínu, kterou se podařilo vzniku onemocnění zabránit.

Infekční žloutenka je akutní virové onemocnění postihující jaterní tkáň. Šíří se fekálně-orální cestou. Prevence přenosu zahrnuje řádné mytí rukou po použití záchodu, před každým jídlem nebo pitím a po návratu domů z venkovního prostředí. Nevhodné je společné pití z jedné láhve a sdílení cigarety. Rizikové je i jíst na ulici, pokud si předtím nelze umýt ruce.

Hygienici rovněž doporučují preventivní očkování, především lidem, kteří pracují v gastro provozech. „Toto doporučení je však mnohdy podceňováno, patrně je mylně chápáno jako něco, co dělá dotyčný pro svoje okolí a jeho to jen stojí peníze. Ve skutečnosti však chrání především sám sebe, protože pokud onemocní nebo bude v kontaktu s nemocným, bude vyřazen z profese - buď v pracovní neschopnosti nebo na dávkách v karanténních opatřeních, s finanční ztrátou daleko větší, než jaké jsou náklady na vakcínu,“ dodala Ciupek.