Žena měla velké problémy po onkologické léčbě. Pomohli jí operatéři z Brna
Brněnští chirurgové za sebou mají unikátní zákrok. Pacientce, která měla komplikace po onkologické léčbě, přenesli omentální lalok z břicha do podpaží. To jí otékalo. Operace trvala déle než šest hodin a přinesla ženě velkou úlevu.
Lékaři z Brna v těchto dnech pomohli pacientce, která měla velké potíže po onkologické léčbě karciomu prsu. Vznikl u ní takzvaný postmastektomický lymfedém horní končetiny. Jde o onemocnění, kdy je výrazně zpomalen odtok tkáňového moku. To vede ke zhoršujícímu se otoku končetiny, bolestem, zvýšenému riziku infekcí a dalším omezením, jež mohou vést až k invaliditě a zhoršení kvality života.
„Pacientka měla karcinom prsu a podstoupila chirurgickou a následně onkologickou léčbu. V rámci toho byly odstraněny veškeré uzliny v podpaží horní končetiny a poté byla tato operovaná oblast ještě ozářena. Následkem bylo výrazné projizvení. Tím došlo k tomu, že spádové lymfatické cévy, které u zdravých jedinců ústí do lymfatických uzlin v podpaží, neměly kam odvádět lymfu, a tím začala končetina výrazně otékat,“ uvedl přednosta Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno a LF MU Libor Streit.
Pokud je tento stav v časném stádiu, dá se napojení lymfatických cév na drobné žíly, které pak lymfu odvádějí. Část pacientek však tyto cévy nemá v dostatečně zachovalém stavu. V těchto případech se namísto lymfatických cév mohou využít uzliny u omenta. Jde o vazivové blány, které pokrývají orgány trávicího traktu.
Brněnští chirurgové celý tento zákrok provedli laparoskopicky, což je v Česku unikátní.
„Připravený omentální lalok obsahující několik lymfatických uzlin jsme následně protáhli z drobného řezu kolem pupku skrze břišní stěnu. Tento šetrný odběr zachovávající neporušené cévní zásobení omenta byl klíčovým krokem úspěchu celé naší operace,“ uvedl přednosta Chirurgické kliniky Zdeněk Kala.
Plastičtí chirurgové následně odstranili jizevnatou tkáň v podpaží a připravili příjmové cévy, na které následně napojili výživné cévy omentálního laloku. Nakonec na tyto uzliny napojili umělé lymfatické cévy vyrobené z kolagenu.
„Jednalo se o první využití volně přeneseného omenta k léčbě lymfedému horní končetiny a také první aplikaci těchto artificiálních mízních kolektorů v ČR,“ dodal Streit.
Pacientka neměla žádné komplikace, už je v domácí péči. Její lymfedém horní končetiny se výrazně zlepšil. Unikátní operační výkon trval přes šest hodin.
