VIDEO: Chlapec při požáru utrpěl těžké popáleniny na půlce těla. Zachránili ho lékaři z Brna

Jedenáctiletý Antonín utrpěl při požáru chaty nedaleko Ivančic na Brněnsku mnohočetné popáleniny 2. a 3. stupně zejména v oblasti hlavy, trupu, horních a dolních končetin. Popálených měl více než 50 procent těla. Lékaři ho vrtulníkem transportovali do bohunické nemocnice a bojovali tam o jeho život.

Malý pacient prodělal celkem 22 operací v celkové anestezii, na sále strávil dohromady asi čtyřicet a půl hodiny. Lékaři z kliniky popálenin a plastické chirurgie mu museli odstranit hluboce popálenou kůži a postupně ji nahradit zdravou kůží z nepostižených částí těla. Život mu také pomohly zachránit transfuzní přípravky a krevní deriváty.

Událost se stala v polovině letošního února. V současné době se malému pacientovi dohojují zbytkové popálené plochy, čeká jej propuštění domů a intenzivní rehabilitační péče. „Těším se na kamarády ve škole a taky na pohodlnou postel doma. Těším se vlastně úplně na všechno, na to dobré i na to špatné,“ prozradil s úsměvem na tváři Antonín.

Podle lékařů veškeré operační výkony i následné přijmutí svého nového vzhledu chlapec zvládl psychicky poměrně dobře, což u dětských pacientů nebývá pravidlem. „Byla zde i obava ze ztráty nosu a pravého ušního boltce, jelikož popálené plochy zde byly hluboké. Nakonec se však tyto esteticky důležité lokality podařilo zachránit. Použili jsme na veškeré plochy dermální náhrady,“ popsal ošetřující lékař chlapce Filip Raška.

Přesto lékaři museli v obličeji provést mnoho dalších zákroků. Bylo nutné udělat rekonstrukci pravého dolního víčka, jinak by hrozilo osychání rohovky. Dále lékaři provedli i rekonstrukci pravého ústního koutku, a to kvůli zvětšení ústní štěrbiny pro lepší možnost příjmu potravy.

„Další velkou výzvou byla pravá ruka. Nakonec došlo ke ztrátě jen distálních článků druhého až pátého prstu. Podařilo se tak zachovat úchopovou funkci dominantní horní končetiny, která je naprosto zásadní,“ doplnil Raška.

Následná péče o rozsáhlé jizvy bude u Antonína ale muset probíhat celoživotně. „Současně chlapce čeká intenzivní rehabilitace tak, aby jizvy nezpůsobovaly jizevnaté kontraktury a omezení pohyblivosti jednotlivých kloubů. Lze ale předpokládat nutnost opakovaných rekonstrukčních výkonů v budoucnu, jelikož jizevnatá tkáň u dětí nikdy neroste stejně rychle jako zdravá kůže,“ zakončil Raška.