Brněnští vědci zkoumali klíšťovou encefalitidu. Závěry výzkumu mohou vést k vývoji nových léků

Virus u lidí způsobuje klíšťovou encefalitidu, která může vést k dlouhodobým následkům a v některých případech ke smrti. I přes dostupné vakcíny bývá podle odborníků celosvětově hlášeno přibližně 10 tisíc až 15 tisíc případů onemocnění ročně. Aby byl virus infekční, musí nejprve tzv. dozrát. Zralé virové částice vědci v minulosti zkoumali. Nezralým částicím se dosud detailně věnovali jen u virů, které přenášejí komáři, nikoli klíšťata. Česko-finský tým vědců se proto ve své studii, kterou zveřejnil na začátku července odborný časopis Science Advances, zaměřil na studium molekulární struktury nezralé formy a rozdílů v povrchovém uspořádání proteinů v porovnání s infekční, zralou formou.

Hlavní metodou výzkumu byla kryo-elektronová mikroskopie, pomocí níž analyzovali nezralý virus připravený v laboratoři. „Virus TBEV se skládá v buňce ve formě tzv. nezralých částic, které se od zralých liší tvarem a také tím, že jsou neinfekční. Zjistili jsme, že specifické vzájemné interakce proteinů na povrchu částice hrají zásadní roli v jeho struktuře a procesu zrání. Postupně, jak se virus dostává z buňky ven, dochází ke štěpení některých proteinů na povrchu a po uvolnění částice z buňky vzniká infekční zralý vir, který může infikovat další buňky. Tento proces změní povrch nezralé částice pokrytý výstupky na hladký," uvedl jeden z hlavních autorů studie Tibor Füzik.

Studie pomáhá pochopit molekulární interakce proteinů tvořících obal viru klíšťové encefalitidy a otevírá cestu dalším výzkumům k poznání mechanismů, které řídí proces zrání. V budoucnu toto poznání může být základem k vývoji nových antivirotik bránících dozrávání viru, a tím i tvorbě infekčních virových částic.