Loni ubylo výjezdů jihomoravských záchranářů. Nejvíce řešili úrazy a stavy po návykových látkách
Zdravotníci v Jihomoravském kraji loni vyjeli více než stu tisícům případů, od předloňska výjezdů o dva tisíce ubylo. Ubylo také pacientů a tísňových volání. Záchranáři zaznamenali méně ošetřených s cévní mozkovou příhodou nebo infarktem, naopak častěji pečovali o lidi po úrazech, požití drog nebo alkoholu či s psychózami.
Mírný pokles výjezdů
Za rok 2023 jihomoravští záchranáři 108 393 výjezdů. Jde o mírný pokles, předloni jich bylo 110 178. „Je to ale počet bez transportů mezi zdravotnickými zařízeními. Pokud bychom přičetli i toto číslo, pak je výsledek 112 411 za loňský rok. Pacientů jsme loni ošetřili 96 517,“ uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.
Třetí kategorií, o které si zdravotníci vedou záznamy, jsou události. „Těch jsme vloni zaznamenali 95 323. Rozdíl mezi událostí a výjezdem je, že k jedné události může být vysláno i více vozů a ošetřen pak může být jeden nebo více pacientů. Proto se tyto údaje událostech, výjezdech a pacientech liší,“ vysvětlila Bothová.
Ve srovnání s předloňským rokem došlo podle Bothové k poklesu, i pokud jde o přijatá tísňová volání. Bylo jich 198 188, v roce 2022 jich záchranáři evidovali 276 268.
Snížení má několik důvodů
Mírné snížení počtu výjezdů a událostí připisují zdravotníci hned několika faktorům. „Několik měsíců fungovala dopravní zdravotní služba. Byla to sanitka určená pro převoz pacientů s nejnižším stupněm naléhavosti, tyto výjezdy nejsou v celkovém počtu zahrnuty,“ popsala Bothová.
V roce 2022 navíc podle Bothové ve společnosti ještě doznívalo covidové období, jižní Moravu navíc postihla epidemie onemocnění dýchacích cest a na trhu nebyl dostatek léků.
„Předloni jsme také nově ošetřovali ukrajinské pacienty, kteří již nyní mají svoje praktické lékaře a neobracejí se na nás v takové míře. Významnější pokles počtu hovorů je způsoben i tím, že celou řadu z nich dokáží naši operátoři vyřešit radou a není nutný výjezd posádky,“ Sdělila Bothová.
Záchranáři také věří, že pokles může být způsoben i lepší disciplínou lidí, kteří věnují větší pozornost prevenci. Veřejnost podle zdravotníků více vnímá jejich snahu o edukaci a snaží se před zavoláním na tísňovou linku vyhodnotit, zda je opravdu nutné kontaktovat přímo záchrannou službu. Mnohdy postačí zvolit primární péči, jako je praktik či pohotovost.
Dušnost, úrazy i intoxikace
Nejčastěji jezdily posádky k pacientům s interními a neurologickými diagnózami, konkrétně šlo především o dušnost, slabosti, různé typy bolestí či kolapsy.
Dále záchranáři ošetřovali úrazy, i ty způsobené důsledkem dopravních nehod. Pomáhali také například při porodech, intoxikacích či psychiatrických stavech
„Navýšení evidujeme v několika kategoriích. Jde o úrazy, dopravní nehody či psychózy. Zaznamenali jsme také větší množství takzvaných škodlivých použití, tedy zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s návykovými látkami,“ řekla ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová.
Naopak ubylo pacientů s cévní mozkovou příhodou resuscitací záchranáři na jihu Moravy provedli 715. Pokles zaznamenali také v kolonce infarkt, s touto diagnózou ošetřili 764 pacientů.
Mimořádné události
Počet mimořádných událostí se oproti roku 2022 zvedl. „V roce 2023 jich náš dispečink aktivoval dvacet. Nejzávažnější z nich byla v červenci kolize dvou autobusů na dálnici D2 nedaleko Brna, ošetřili jsme šestasedmdesát pacientů, jeden člověk zemřel ještě před příjezdem našich zdravotníků,“ uvedla Albrechtová.
Záchranáři na jihu Moravy zřídili také tým specializovaných činností, který má k dispozici několik speciálních vozidel.
Mohou použít velkokapacitní sanitku pro události s vyšším počtem pacientů, bariatrické vozidlo pro pacienty s výraznou nadváhou, terénní vůz určený do hůře přístupných oblastí a sanitku pro pacienty na mimotělním oběhu, který se v případě potřeby může použít i pro pacienty s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc.
Moderní vozy i vybavení
Stejně jako v roce 2022 měli záchranáři loni každý den v ostrém provozu k dispozici pětapadesát výjezdových skupin. Změnil se je počet základen, jedna přibyla v Miroslavi na Znojemsku. Nyní jich tedy zdravotníci mají na jižní Moravě i s leteckou záchrankou čtyřiadvacet.
Vrtulník v loňském roce vzlétnul v 836 případech, z toho nočních akcí bylo 171. Ve 110 případech se jednalo o výpomoc jinému kraji. „Důvodem vzletu byl předpoklad směřování pacientů do traumacentra, kardiocentra či popáleninová centra. Dále roli hrála nedostupnost pozemní výjezdové skupiny nebo špatně přístupný terén či potřeba šetrného transportu,“ popsala Abrechtová.
