Elektrody do mozku. V Brně pomáhají pacientům s Parkinsonem operací

Hlubokou mozkovou stimulaci provádějí lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) u lidí s Parkinsonovou chorobou už dvacet let. Před invazivním zákrokem čeká pacienty několik vyšetření a kompletní oholení hlavy. Poté vytvoří neurochirurg dva více než centimetrové otvory do lebeční kosti.

Pomocí děr zavede operatér do specifických míst v mozku, jež předem naplánoval neurochirurg, elektrody. Ty jsou napojeny na takzvaný neurostimulátor, který dostane pacient do podkožní kapsy v oblasti hrudníku. Přístroj pak dlouhodobě vysílá elektrické signály do drobných, problematických částí mozku, čímž ulevuje od typických příznaků zákeřné choroby. 

Ulevuje od motorických problémů

Po pěti letech boje s Parkinsonovou nemocí se pro operaci, kterou v brněnské nemocnici provádějí dvakrát za měsíc, rozhodl například osmačtyřicetiletý Aleš. Čtyřhodinový zákrok, jenž podstoupil při vědomí, by mu měl přinést úlevu od motorických problémů. „Operace časem odstraňuje zpomalené pohyby, třes i svalovou ztuhlost. Pacienti se po úspěšném zákroku vracejí k běžným aktivitám, které předtím dělat nemohli,“ popsal Drbně Marek Baláž z I. neurologické kliniky FNUSA.

Zavedené elektrody jsou napojeny na neurostimulátor, který lékaři ovládají a nastavují na dálku pomocí aplikace

Parkinsonova choroba se nejčastěji projevuje u lidí mezi padesáti a šedesáti lety. Výjimkou ale nejsou ani pacienti mladší čtyřiceti let. Nemoc se ukazuje postupně a první příznaky pociťuje pacient až ve chvíli, kdy přijde o šedesát až osmdesát procent buněk produkujících dopamin. Tato látka zajišťuje správný přenos signálů mezi nervovými buňkami.

Správné diagnóze mnohdy předcházejí roky zdravotních problémů. „Parkinsonova choroba má až stovky příznaků. Některé jsou velmi typické, jiné vůbec. A právě těmi to často začíná. Jde o mírné zhoršování nálady, zácpu, zhoršení čichu nebo depresi. Pacienti se tak často dlouho léčí na různé příznaky až do doby, než se objeví typické zpomalení a třes,“ popsal Baláž. 

Pomáhá i pravidelný pohyb

Podle Baláže je důležitou součástí léčby Parkinsonovy choroby pravidelný pohyb, který by měl doplňovat medikaci. „Výzkumy ukazují, že má fyzická aktivita pro nemocné s Parkinsonem i dalšími neurologickými onemocněními zásadní efekt. I my máme pacienty, kteří zvládají chodit na procházky se psem, hrají bowling i ping pong,“ řekl Baláž.

Pokud předepsané léky nezabírají a nemocní trpí obtěžujícími problémy, přichází na řadu právě možnost hluboké mozkové stimulace. Operace sice nemoc, která napadá centrální nervovou soustavu, nevyléčí, dramaticky ale potlačí její příznaky. Invazivní zákrok však není vhodný pro každého a závisí na mnoha faktorech. Stimulaci nemohou podstoupit například lidé v celkově zhoršeném zdravotním stavu či s narušenými paměťovými funkcemi.

Podle názoru světových odborníků by měl operaci podstoupit až každý desátý pacient s Parkinsonem. V Česku se ale statistiku naplňovat nedaří. „Hlubokou mozkovou stimulaci má za sebou asi tisícovka pacientů. I přesto, že nejde o novou metodu, nejsou o ní mnozí lidé dostatečně informovaní. Jiní se zkrátka bojí nechat si vrtat do mozku. A to musíme respektovat,“ řekl Baláž. 

Marek Baláž z I. neurologické kliniky FNUSA