Nikde v republice jí nepomohli. Ve Znojmě Markétě zachránili nehybnou ruku

Když Markéta před dvěma lety během návštěvy rodičů zakopla a spadla, přivodila si nešťastnou náhodou komplikovaný úraz loktu. Po incidentu ji ošetřili lékaři v Kroměříži. Ukázalo se ale, že bude potřebovat operaci, kterou zlínští doktoři kvůli chybějící specializaci provést nezvládnou. Markéta proto ve víře, že se zranění brzy vyřeší, zamířila na sál do olomoucké nemocnice.

Po zákroku však přišla komplikace v podobě velkého zánětu. Lékaři museli Markétě z loktu vyndat všechny voperované kovy a odstranili jí také část poškozené pažní kosti, což vedlo ke znehybnění končetiny. Podle odborníků měla dál žít s tím, že stav je nevratný a její bolest vyřešit nepůjde. „Můj manžel se s tímto stavem nechtěl smířit. Na doporučení odborníka v Brně mě objednal do Prahy. Tam, co jsme poslali veškerou dokumentaci, sdělili, že jediné pracoviště, které mi může pomoci, je znojemská ortopedie,“ popisuje Markéta.

Paní Markéta v Nemocnici Znojmo.

Markéta se proto vypravila do znojemské nemocnice, kde svůj stav zkonzultovala s tamními lékaři a vložila svůj osud do jejich rukou. K ulevení od potíží jí nabídli výměnu kloubu, u níž by však hrozil další zánět, nebo transplantaci kosti. Právě k druhé, jistější variantě se Markéta nakonec přiklonila a na konci září podstoupila náročný zákrok. Odborníci jí nahradili tři čtvrtiny kloubní plochy dolního konce pažní kosti štěpem od dárce, čímž došlo k obnovení pohybu v lokti.

„Nyní musí tři měsíce rehabilitovat, aby si zachovala rozsah pohybu a současně končetinu šetřit, aby se štěp správně vhojil. Následně by měla vést normální život,“  řekl k ojedinělé operaci, kterou v Česku dokáží provést pouze znojemští odborníci, primář Ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Znojmo Radek Hart.

Rehabilitace nejsou pro Markétu snadné, ale posouvají ji dál. Přestože se někdy jedná o velkou dřinu, žena cvičení nevzdává a ví, že pro uzdravení udělá vše. Momentálně se Markéta dokáže dotknout dlaní ramena, což považuje téměř za zázrak. „Těším se, že se budu moci věnovat s rodinou standardním věcem, jako je lyžování, jízda na kole nebo budu moci vykonávat běžné domácí práce, třeba úklid,“ říká s úsměvem.