Masarykův onkologický ústav má zrekonstruovaný Bakešův pavilon

Bakešův pavilon patří k nejstarším částem nemocničního objektu na Žlutém kopci. Část stavby vznikla již koncem 19. století a byla součástí někdejší Zeměbranecké nemocnice. Dostavba budovy se uskutečnila v roce 1914 a později v 70. letech minulého století přibylo nové křídlo. Po více než sto letech užívání tak byla rekonstrukce více než potřeba.

„Takto rozsáhlá investice přispěla k modernizaci a zvýšení komfortu poskytované péče. Z hlediska počtu léčených onkologických pacientů patříme v ČR na první místo. Špičkové vybavení dvou nových operačních sálů v Bakešově pavilonu je významným přínosem pro rozšíření onkologické operativy a zavedení nových metod. Ročně u nás provádíme skoro pět tisíc operací, z toho bezmála tři sta robotických,“ popsal ředitel MOÚ Marek Svoboda investici za celkem 431 milionů korun. 

V přízemí Bakešova pavilonu MOÚ se nachází osm chirurgických, gynekologických a anesteziologických vyšetřoven, včetně zákrokového sálu. O patro níže vznikly dva nové operační sály a důležité technické zázemí budovy. Dvě nadzemní patra slouží lůžkovým oddělením s celkovou kapacitou 52 lůžek. Modernizaci podstoupily také kanceláře a pracovny lékařů. Navíc došlo k navýšení plochy pro parkování o 28 míst.

Stěhování začalo

V současné době dokončují pracovníci MOÚ stěhování do Bakešova pavilonu. Hotovo by mělo být koncem února, kdy bude objekt kompletně v provozu. 

„Úspěšně vyvedená rekonstrukce Bakešova pavilonu MOÚ, historicky Bakešovy chirurgické nemocnice, čnějící na Žlutém kopci, byla úkolem provozní nutnosti, historické odpovědnosti i srdečního patriotismu. Z Bakešovy nemocnice kdysi vzešla sama osvícená myšlenka a úsilí pro vznik Masarykova onkologického ústavu,“ uvedl bývalý ředitel MOÚ a současný senátor za ČSSD Jan Žaloudík. 

„Když jsme objekt v roce 2005 do areálu ústavu převzali z krajské gesce, činili jsme tak se záměrem pomoci objekt zachránit, modernizovat a vrátit svému účelu, tedy operační léčbě onkologicky nemocných. To se zásluhou všech, tedy zejména architektů, projektantů a stavebních firem s citem podařilo naplnit,“ dodal Žaloudík.