Úterý 4. 11. 2025 | Svátek má Karel
Dnes, 11:00
Před třiačtyřiceti lety se v Brně narodilo první české dítě ze zkumavky. Úspěch týmu profesora Ladislava Pilky znamenal průlom v české i světové medicíně. Dnes pomáhá s umělým oplodněním moderní technologie a stále častěji i umělá inteligence. Díky metodám asistované reprodukce se tak v tuzemsku narodí přibližně pět tisíc dětí ročně.
Přesně třiačtyřicet let uplynulo od chvíle, kdy se v tehdejším Československu narodilo první dítě ze zkumavky. Historický okamžik nastal 4. listopadu 1982 díky týmu, který vedl přednosta Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu Ladislav Pilka. Jeho úspěch se stal nejen mezníkem české medicíny, ale také celého tehdejšího východního bloku.
„Profesor Pilka byl vizionář, který dokázal změnit historii české medicíny. Bez jeho odvahy bychom dnes nebyli tam, kde jsme,“ řekl vedoucí lékař brněnské kliniky ReproGenesis Marcel Štelcl. Podle něj byl Pilkův přístup mimořádný, spojoval odbornou preciznost s lidskostí a otevřeností novým metodám.
Na profesora Pilku s úctou vzpomíná i Martina Novotná z kliniky Reprofit. „Byl to člověk s obrovským nadhledem a laskavostí. Jeho tým tehdy poprvé v celém východním bloku úspěšně provedl mimotělní oplodnění,“ popsala.
Zatímco tehdejší pokusy se odehrávaly v podmínkách připomínajících spíše improvizaci, dnešní reprodukční medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. Do laboratoří navíc postupně vstupuje umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí. „AI zatím testujeme, ale do běžné praxe se bez kontroly člověkem hned nedostane. Přesto představuje velký krok vpřed,“ doplnil Štelcl.
Podle Štěpána Machače, předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, právě moderní technologie posouvají obor mílovými kroky vpřed. „Umělá inteligence dokáže vybrat embrya s největší šancí na uchycení. Tím zvyšujeme úspěšnost léčby,“ vysvětlil.
Změnil se ale i profil pacientek. „Dnes tvoří většinu ženy starší 35 let. Dříve šlo hlavně o poruchy ovulace, nyní je nejčastější příčinou věk a nižší kvalita vajíček,“ poznamenal Štelcl. Stále častěji tak dochází ke zmrazení vajíček, což ženám umožňuje uchovat si plodnost do budoucna. „Optimální věk pro těhotenství je mezi 25 a 35 lety, ale právě kolem třicítky si ženy často teprve uvědomí, že dítě chtějí. Možnost uchovat vajíčka jim dává větší svobodu,“ dodal Machač.
Brněnská lékařka Novotná zdůraznila, že klíčové je o těchto možnostech vědět. „Je lepší mít vajíčka uložená pro budoucnost, než později řešit dárcovský program,“ myslí si.
Obor nyní čekají i změny na evropské úrovni. „Nová direktiva Evropské společnosti pro lidskou reprodukci (ESHRE), která začne platit v roce 2027, sjednotí pravidla a zvýší kvalitu péče napříč Evropou,“ vysvětlil Štelcl. Jednou z očekávaných novinek je přechod od anonymního k otevřenému dárcovství, kdy si dítě bude moci v dospělosti vyžádat identitu dárce.
Česká centra asistované reprodukce si i více než čtyři desetiletí po historickém úspěchu drží výbornou pověst. „Zázraky, které profesor Pilka před čtyřiceti lety začal, pokračují dál, jen v modernější podobě,“ uzavřel Machač.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
